Kdysi dávno, když se někdo chtěl dozvědět něco o budoucnosti, musel vyrazit např. na pověstnou věštírnu do Delf v antickém Řecku. Jaroslav Bašta v komentáři pro Prvnízprávy.cz tvrdí, že dnes si stačí přečíst noviny. Ty ruské a ukrajinské.

„Tento týden jsem si pročítal zprávy o Ukrajině, a ejhle, všechny výše uvedené druhy informačních zdrojů na ukrajinské a ruské straně se shodují v jednom – válka bude! Přibližně stejně líčí i to, jak bude probíhat. Zásadně se samozřejmě liší v odhadech, jak ozbrojená konfrontace nakonec dopadne,“ napsal Bašta.

Ukrajinská strana tvrdí, že zaútočí Rusko, ale vojáci věrní vládě v Kyjevě útok odrazí a poté k zemi opět připojí povstalecké oblasti Doněck a Luhansk i poloostrov Krym ovládaný od počátku roku 2014 Ruskem. Z ruské strany zase zaznívají připomínky války s Gruzií  z roku 2008, kdy byla gruzínská armáda poražena.

• Celý komentář naleznete zde

Vedle toho podle Bašty pod válečným kotlem přitápí i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který obvinil jednoho z nejbohatších Ukrajinců Rinata Achmatova, že chystá puč v ruské režii. Bašta v této souvislosti upozorňuje, že Achmatov hleděl vždy spíš k Velké Británii než k Rusku. Ale byl to spojenec předchozího ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. A to bude asi ten problém, usoudil Bašta.

„Dlouhá léta byl totiž nejbližším spojencem bývalého prezidenta Janukovyče, protože se spolu v divokých devadesátých letech ke své hegemonii na levobřežní Ukrajině doslova prostříleli. Proto by útok na něj a jeho majetek nejspíše vyvolal vážný konflikt. To by za situace, kdy na hranicích Ukrajiny a Ruska stojí proti sobě stotisícové armády, opravdu mohlo vyvolat válku. Tu by nepochybně přivítal turecký prezident Erdogan, který doma způsobil velkou finanční krizi a čelí vážným protestům a masovým demonstracím. Nelze vyloučit, že by jejímu vzniku rád napomohl třeba pomocí hybridní migrační války. V Řecku ukázal, že tuto disciplínu zvládá lépe než běloruský prezident Lukašenko. Řekl bych, že počet státních i nestátních entit, které by ve válce na východních hranicích Evropské unie viděly tradiční osvědčené řešení současné bezvýchodné krize, už překročil kritickou mez,“ uzavřel Bašta.