Válka na Ukrajině: Široká debata. A co se opravdu stalo před invazí

10.04.2023 14:05 | Ze sítí

O tom, že současná situace nevypadá slibně, hovořil v podcastu iniciativy Mír a spravedlnost editor a redaktor Britských listů Daniel Veselý. To, že Finsko vstoupilo do NATO, mnozí podle jeho slov oslavují jako bezprecedentní ukázku toho, že NATO je silné natolik, že může čelit Rusku. „Je tomu skutečně tak?" ptá se Veselý. Iniciativa Mír a spravedlnost zve také na diskuzi, která se uskuteční příští týden v Praze a bude se týkat zejména Ukrajiny.

Válka na Ukrajině: Široká debata. A co se opravdu stalo před invazí
Foto: Facebook
Popisek: Daniel Veselý

„Dnes bych se chtěl věnovat aktuální zprávě, tomu, že Finsko vstoupilo do NATO. Mnozí tento krok oslavují jako bezprecedentní ukázku toho, že NATO, potažmo Západ, je silný natolik, že může čelit Rusku, které dále pokračuje ve své okupaci ukrajinského území. Je tomu skutečně tak, nebo nám zde něco uchází? Tak především nejsem sám, kdo tvrdí, že NATO je příčinou vlastně té velké konfrontace, k níž došlo mezi Západem a Ruskem a to ještě dříve než Kreml podnikl tu ilegální invazi na Ukrajinu. NATO v dobách studené války sloužilo jako hráz proti případné agresi Sovětského svazu. Vzniklo v roce 1949 a o šest let později vznikla Varšavská smlouva. Když tedy skončila studená válka, bylo celkem logické, že spolu s NATO zanikne i Varšavská smlouva. To se ovšem nestalo," sdělil ve svém komentáři editor a redaktor Britských listů Daniel Veselý.

„Díky národnímu americkému bezpečnostnímu archivu víme velice dobře, že západní politici, tedy američtí, němečtí a francouzští politici, jedná se o vrcholné politiky, na začátku devadesátých let slíbili Michailu Gorbačovovi, že se NATO nebude rozšiřovat dále na východ, pokud kývne na sjednocení Německa. Tady musím upozornit, že ze strany Gorbačova šlo o mimořádně značný ústupek, když si vezmeme do úvahy, jaké vztahy mělo Rusko, potažmo Sovětský svaz s Německem ve 20. století. Takže objevily se takové zprávy, že toto všechno je nesmysl, že nic takového Gorbačov neslyšel, že mu nebylo nic slíbeno, sám Gorbačov toto popírá, nicméně americký národní bezpečnostní úřad to vidí úplně jinak. I díky těmto zdrojům, jako jsou oficiální americké dokumenty, víme, že proti rozšiřování NATO byl i Boris Jelcin, tedy spojenec Západu, dá se říci spíše taková loutka západních politiků v 90. letech, který se ostře ohrazoval proti případnému rozšíření NATO, o kterém se mluvilo již v první polovině 90. let. Takže tato věc nezačíná jenom s Vladimirem Putinem, který samozřejmě totéž viděl velice nelibě. Ze strany Ruska, je toto jediný konzistentní požadavek, nebo obava, dá se spíš říct, strach z rozšiřování hostilního vojenského paktu," dodal Veselý.

„Ještě v prosinci v roce 2021 poslal Kreml takové dva návrhy smluv pro NATO i pro Spojené státy. Byla tam taková jedna velká kontroverze. On v těchto návrzích požadoval stažení vlastně vojenského personálu a vojenské infrastruktury NATO v Evropě, západní a střední, do roku 1997. To ovšem neznamená nic takového, že bychom my jako Česká republika, která do Aliance vstoupila v roce 1999, měli vystoupit z NATO. Já mám osobně za to, že se to spíše týká systému protivzdušné obrany v Rumunsku, americké, s tím, že podobný komplex se budoval také v Polsku, že Rusko prostě nechce mít ve svém blízkém zahraničí rozmístěné tyto zbraně. NATO se postupně rozšiřovalo až k hranicím Ruska, navzdory onomu verbálnímu slibu danému Gorbačovovi a navzdory nelibosti Borise Jelcina a dále i Vladimira Putina. Ovšem před jeho rozšiřováním nevarovali jen ruští diplomaté a politici. Před jeho expanzí varovali také američtí diplomaté a státníci, a to napříč politickým spektrem. Tito lidé tvrdili, že tato neuvážená strategie povede ke konfrontaci s Kremlem. Objevilo se dokonce i varování před vypuknutím válečného konfliktu v Evropě. Máme dále k dispozici depeše, díky nimž víme, že před expanzí NATO varovali i další západní diplomaté. Podařilo se mi objevit jednu depeši z roku 2005, kde jistý francouzský diplomat varoval před možnou válkou v Evropě. Opravdový zlom nastal v roce 2008, kdy se na summitu NATO v Bukurešti otevřela otázka vstupu Ukrajiny a Gruzie do NATO - s tímto návrhem tenkrát přišla Bushova administrativa a Francie a Německo byly proti. Ruská federace od té doby říká, že možný vstup těchto dvou zemí vnímá jako ohrožení své vlastní bezpečnosti. S tím, že požaduje neutralitu, především pro Ukrajinu, kde jen tak mimochodem dlouhá léta před ruskou invazí, k níž došlo vloni v únoru, byla podpora pro vstup do NATO kolem 50 procent, nikdy výrazně nepřekročila, až v předvečer té invaze to bylo tuším 56 procent. Takže my tu máme konzistentní obavy s rozšiřováním hostilního vojenského paktu k hranicím Ruska. Odpovědí není další rozšíření paktu, rozhodně, o Finsko, i když si Rusko nikdy nebrousilo zuby na žádné území, které by patřilo Finsku, aspoň v této moderní době," sdělil Veselý.

„Každopádně jeho rozšiřování není pochopení geneze celého konfliktu mezi Západem a Ruskou federací, který je právě o rozšiřování tohoto paktu. Uvidíme, co se stane dál, nicméně vidíme eskalaci z obou stran. Rusko přemisťuje své taktické jaderné zbraně do Běloruska, Velká Británie prodává Ukrajině munici s ochuzeným uranem a Finsko vstupuje do NATO. Tato situace nevypadá velice slibně," zakončil Veselý.

Iniciativa Mír a spravedlnost, která podcast Náměstí Míru přináší, zve také na veřejnou diskusi o příčinách, souvislostech a možných vyústěních války na Ukrajině. Diskuse se bude konat v úterý 11. dubna od 16.30 do 19.30 hod. na Smetanově nábřeží 4 v Praze. Fatální otázky, které padnou, budou tyto: Je válka na Ukrajině regionální, nebo globální? A druhý panel s otázkou Co je spravedlivý mír? Panelisty budou např. Ilona Švihlíková, Eduard Chmelár, Petr Drulák, Cyril Svoboda, novináři Martin Komárek či Petr Kamberský.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: vef

Co myslíte, že bude nyní s Ukrajinou?

Trump přeci dávno deklaroval, že pomoc Ukrajině omezí. Myslíte, že má Ukrajina bez USA šanci Putinovi vzdorovat? Že EU dokáže pomoc ze strany USA nahradit? Podle mě je toto začátek konce Ukrajiny-bohužel. PS: Myslíte, že se Trupmovi podaří konflikt ukončit, čímž se před volbami chvástal? A proč se o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Velmi opatrně a sebecenzurovaně napsáno., Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré DiskuseArnold Rimmer , 10.04.2023 15:23:55
Pravda je ještě daleko horší. Celá situace na Ukrajině byla vědomě a úmyslně vyprovokovaná západem. A ti, co se na tom vyprovokování podíleli by měli sedět v Haagu místo Putina!

|  22 |  0

Další články z rubriky

„Přivítal jsem vás doma. Teď s vámi bojuji o svobodu.“ Fiala kázal mladým, nastoupil youtuber

7:39 „Přivítal jsem vás doma. Teď s vámi bojuji o svobodu.“ Fiala kázal mladým, nastoupil youtuber

Premiér Petr Fiala si po vzoru Danuše Nerudové vzpomněl na mladé a přímo je oslovil. Popřál jim všec…