V Bruselu připravili dvanáctý balík sankcí proti Rusku, který má dál omezovat schopnost nejrozlehlejší země světa pokračovat v agresi proti Ukrajině.

„Zdá se, že Evropská unie (EU) je připravena zakázat vývoz přesných obráběcích strojů a klíčových součástí vybavení pro výrobu zbraní do Ruska. Pokud bude zákaz uzákoněn a účinně vymáhán, mohl by zasadit významnou ránu ruské obranné průmyslové základně (DIB) vzhledem k významu přesných obráběcích strojů v průmyslové výrobě. Agentura Bloomberg 15. listopadu informovala, že 12. sankční balíček EU navrhuje zákaz vývozu přesných obráběcích strojů a součástí strojů, které Rusko používá k výrobě zbraní a střeliva, jako jsou svářečky, lithiové baterie, termostaty, motory a motory pro drony. Bloomberg oznámil, že Rusko dováží přesné obráběcí stroje z Evropy, aby udrželo svou výrobu munice,“ uvedl s odvoláním na agenturu washingtonský Institut pro studium války (ISW).

Jenže se zdá, že ruská ekonomika sankcím odolává. A nejen to. Dokonce roste tolik, že to většinu expertů zaskočilo. V tomto smyslu se na sociální síti X vyjádřil ekonom Lukáš Kovanda. „Růst ruské ekonomiky překonává všechna expertní očekávání,“ napsal v úvodu svého komentáře s odvoláním na agenturu Bloomberg.

„Klíčová odvětví ruské ekonomiky se přizpůsobují a v některých případech se zcela odrážejí od bezprecedentních mezinárodních sankcí uvalených kvůli válce na Ukrajině. Ruský hospodářský růst a prudká spotřebitelská poptávka, podpořená rozsáhlými vládními výdaji, umožnily tak různorodým podnikům, jako jsou banky, výrobci automobilů a letecké společnosti, najít způsoby, jak se s tím vyrovnat, a v některých případech i prosperovat, a to navzdory americkým a evropským omezením,“ napsala agentura.

Agentura Bloomberg také přišla s upozorněním, že Rusko sice ztratilo přístup k některým high-tech technologiím, ale sankcím dokázalo čelit tím, že se přeorientovalo na obchodování s Čínou a obecněji s Asií.

Server The Moscow Times napsal, že ruská ekonomika rostla už druhé čtvrtletí po sobě, a to navzdory západním sankcím a přetrvávající vysoké inflaci.

„Ekonomika podle federálního statistického úřadu ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 5,5 % po poklesu ve stejném období loňského roku. Úředníci předpověděli oživení ekonomiky v roce 2023, přičemž centrální banka očekává růst mezi 2,2 % a 2,7 % za celý rok. Ministr hospodářství Maxim Rešetnikov minulý týden uvedl, že meziroční růst by měl dosáhnout 3 %,“ uvedl The Moscow Times.

„Moskva od té doby přesměrovala velkou část svého životně důležitého vývozu ropy a plynu do Číny a Indie a zavedla měnové kontroly, aby podpořila rubl, který zůstává nestálý a obchoduje se kolem 90 rublů za dolar. Prezident Vladimir Putin ocenil ekonomickou výkonnost Ruska tváří v tvář západním sankcím. Nezávislí analytici však tvrdí, že obrovský nárůst vojenských výdajů, i když podporuje ekonomiku, povede k dalším problémům. Inflace vzrostla a nezaměstnanost je na rekordních minimech, což vede k nedostatku pracovních sil a neustálému tlaku na růst cen. Centrální banka zvýšila úrokové sazby na 15 % ve snaze zkrotit inflaci,“ pokračoval v popisu situace server.