Plány na výstavbu tábora vznikly v polovině října, když Švédsko, které je druhou nejvyhledávanější zemí v Evropě ze strany migrantů, přestalo uprchlickou krizi zvládat. Zahájení provozu ale zdržely byrokracie i pokles počtu běženců.

Příliv uprchlíků do Švédska se snížil, když země zpřísnila pohraniční kontroly a vláda oznámila, že omezí počet vydávaných povolení k pobytu. Přispěly také zhoršení počasí, dohoda o řešení migrační krize mezi EU a Tureckem a přísnější pohraniční kontroly na Balkáně.

Příliv migrantů klesl na polovinu

Zatímco v říjnu se ve Švédsku týdně registrovalo kolem 10 000 lidí, během prvních sedmi prosincových dnů požádalo o azyl v této severské zemi jen 4 721 osob, sdělil migrační úřad.

Stanový tábor nemá sloužit rodinám s dětmi či nezletilým, kteří přišli do Švédska bez doprovodu dospělých. Nyní zde přespává 12 mužů ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu.

Tábor se nachází na louce nedaleko vojenského cvičiště Revingehed u jihošvédského města Lund. Stany jsou vytápěné a jejich obyvatelé dostali také teplé peřiny a polštáře. Pro uprchlíky jsou zde zajištěny snídaně, obědy a večeře i personál, který příchozím poskytuje potřebné informace.

Nemysleli jsme si, že budeme žít v takovémto táboře

Běženci si na podmínky v táboře nestěžují, vadí jim ale, že jsou v izolované lokalitě bez kontaktu s okolím, napsal deník The Daily Telegraph.

„Máme velkou smůlu,“ říká 38letý bývalý učitel z irácké metropole Bagdádu, když upíjí čaj a poslouchá, jak venku bubnuje déšť. „Snili jsme o Švédsku, protože to je humánní země, kde lidé všem pomáhají. Nemysleli jsme si, že když se dostaneme do Švédska, budeme žít v takovémto táboře,“ dodává.

Projeli jsme deset zemí za osm dní

Iráčan zatím dohání spánkový dluh po cestě, během níž spal jen ve vlaku a v automobilech. „Za osm dní jsme projeli deset zemí. Bylo to rychlé,“ vzpomíná. Vlast podle svých slov opustil poté, co místní milice zabily jeho otce a jeho nutily, aby se k nim přidal.

Do nejbližší vesnice to mají muži z tábora pět kilometrů. Nemají si kde vyměnit peníze a vzhledem k deštivému, chladnému počasí a ostrému větru odmítá Iráčan i nabídku cesty do mešity na páteční modlitby, píše The Daily Telegraph. Jediným důvodem, proč opustit stan, je tak pro obyvatele tábora chuť si zakouřit.

„Je tu teplo, je to dobré místo k přespání a lidé jsou tady velmi milí. Ale počasí je špatné a všude je daleko. Musíme mít možnost dojít si na nákup. Musíme být v kontaktu s lidmi,“ prohlašuje irácký uprchlík.