Hlavními terči nenávistné politiky jsou nyní uprchlíci. AI ve výroční zprávě upozornila například na pokračující demonstrace v Česku namířené proti migrantům a na postoj prezidenta Miloše Zemana, který vytrvale označuje uprchlíky za hrozbu. Organizace připomněla i loňské útoky proti těm, kteří se právům uprchlíků věnují. Šlo třeba o žhářský útok na sociální centrum Klinika v Praze, které mimo jiné pořádalo sbírku oblečení pro uprchlíky, nebo posprejování podniků, zapojených do protinenávistné kampaně Hate Free, nacistickými symboly a výhrůžnými nápisy.

AI varovala před tím, že pokud bude vyvolávání strachu pokračovat, postihne i další skupiny lidí, ať už na základě rasy, víry, národnosti či pohlaví. "Pokud se přestaneme dívat jeden na druhého jako na lidské bytosti se stejnými právy, přiblížíme se tím k okraji bezedné propasti," uvedl Shetty.

Kromě nenávistných projevů vůči uprchlíkům přetrvávají podle organizace v Česku také nižší výdělky žen oproti mužům. Znepokojení nad tím vyjádřil Výbor pro odstranění všech forem diskriminace žen spadající pod OSN, sdělila AI. Výbor rovněž doporučil zavedení bezplatné právní pomoci diskriminovaným ženám či vznik mechanismu pro odškodňování romských žen, které byly oběťmi nucené sterilizace. Ke konci loňského roku ale česká vláda nepodnikla podle mluvčí tuzemské pobočky AI Martiny Pařízkové žádné kroky k zavedení systému odškodňování nuceně sterilizovaných romských žen.

Organizace naopak označila za pozitivní například vládní opatření zaměřená na řešení problémů s diskriminací romských dětí ve vzdělávání a snahu o integraci dětí s lehkým mentálním postižením do běžných škol. Kvůli začleňování handicapovaných dětí se objevovaly obavy z hromadného přechodu žáků takzvaných praktických škol do běžných škol, nakonec se ale loni v září z praktických škol přesunulo jen asi 200 dětí.