„Jak se postupně mění podmínky pro šíření viru, mění se i okruh mutací, které jsou pro virus užitečné. V létě byly výhodnější například mutace umožňující viru se šířit přednostně kapénkami než aerosolem – větrali jsme a zdržovali jsme se víc venku – za těchto podmínek aerosol moc nefunguje. Byli jsme i zdravější a odolnější, takže k rozvinutí nákazy byla potřeba větší infekční dávka – tu zajistí kapénky. Šíření letních mutací jsme moc nezaregistrovali, protože kapénkami se nakazí méně lidí než aerosolem, a změny epidemické situace k lepšímu jsme brali jako samozřejmost. V zimě je mnohem účinnější šíření aerosolem, protože se zdržujeme spíše v místnostech, méně větráme, ohříváme vzduch, a tím ho vysušujeme. Šíření aerosolem je obecně pro virus výhodnější – jeden nakažený takto nakazí víc lidí. Když se navíc virus prostřednictvím mutací specializuje na šíření aerosolem (třeba se přednostně množí v hlasových orgánech), vzroste velmi výrazně jeho index infekčnosti, a tím i reprodukční číslo,“ varuje Flegr.

 

Evoluce viru je podle něj rychlá, takže se virus dokáže šikovně přizpůsobovat i rychle se měnícím podmínkám. „Jestliže například zkrátíme karanténu z 15 na 10 dnů, začnou brzy převažovat mutanty, které zařídí, že nemocný bude infekční déle než 10 dnů. Jestliže budeme lidem v karanténě platit jen 60 % mzdy, a oni kvůli tomu přestanou chodit na testy a hlásit rizikové kontakty hygieně, začnou převažovat mutanty, které si nebudou svého nakaženého nijak šetřit, budou se v něm množit maximální rychlostí, a tím ho více poškozovat – než jim zemře nebo skončí v izolaci, stihnou nakazit mnoho dalších osob. Jestliže budeme používat pro diagnostiku levné testy rozpoznávající jen jedno místo na antigenu nebo v sekvenci jednoho genu, rychle v populaci virů převládnou mutanty, které budou mít tohle místo pozměněné. Jestliže proočkujeme velkou část populace (to bohužel v Česku ještě dlouho nehrozí), rozšíří se mutace, proti kterým nebude tato vakcína působit. Proto je dobře, že se u nás bude očkovat různými typy vakcín, a proto je skvělé, že zejména RNA vakcíny lze rychle pozměňovat,“ dodal dále Flegr.

 

„V přírodě neustále probíhá evoluční zápas mezi parazitem a jeho hostitelem. Za normálních okolností mívá parazit navrch, protože dokáže mutovat rychleji než hostitel, a je tedy před ním vždy o krok napřed. Moderní lidstvo však představuje pro virus docela tvrdý oříšek – díky rozvoji vědy už dokážeme na evoluční tahy parazita reagovat velmi rychle, například vývojem nových vakcín a nových diagnostických metod. A dokážeme, nebo alespoň měli bychom dokázat, i předem reagovat na budoucí tahy parazita. Jen je potřeba, abychom začali brát našeho protivníka dostatečně vážně. A taky abychom si do čela postavili schopné velitele. V USA, tedy na bojišti, kde se nejspíš odehraje nejdůležitější zápas, letos došlo k posunu správným směrem. Teď ještě my,“ zmínil.

 

Závěrem však podotkl, že všechno dobře dopadne, mutace – nemutace. „A když ne v Česku, tak aspoň ve většině zemí. Což by nás sice asi štvalo, ale virus je fakt hrozně silný protivník. Když s ním uhrajeme alespoň remízu, můžeme být docela rádi. V té poslední válce, před sto lety, jsme měli 50–100 milionů obětí. Dnes je nás na planetě asi pětkrát víc, a přitom v téhle naší válce budeme mít ztráty snad dvacetkrát menší. Taky žádná velká sláva, ale bohužel nás ta mrcha koroňácká zastihla nepřipravené. Příště to už bude lepší,“ zakončil.