Česko-německá deklarace byla vyvrcholením nejzásadnější zahraničněpolitické debaty devadesátých let. Otevíraly se v ní staré rány pamětníků druhé světové války i aktuální politické ambice.
Palčivost debaty způsobilo i to, že byla první ostrou polemikou, které jsme po listopadu 1989 byli svědky. Začala se totiž odehrávat ještě před listopadem.
Tehdy československý dramatik a disident Václav Havel dostal v sousední zemi Cenu německých knihkupců. Následně v říjnu 1989 zaslal děkovný dopis německému prezidentovi von Weizsäckerovi. Na tom nebylo celkem nic překvapivého. Havel měl v tehdejším západním Německu jako disident vždy významnou podporu, už od šedesátých let, kdy se na německých jevištích prosadilo několik jeho divadelních her.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo