Ruská vojska se při vedení bojových operací na Ukrajině v této fázi konfliktu místy potýkají s problémy. Nasvědčuje tomu neblahý osud jednoho praporu čerstvě mobilizovaných ruských branců z Voroněže, který byl 2. listopadu téměř zcela zničen u Makiivky v Luganské oblasti. Z 570 ruských vojáků přežilo pouhých 41. Tyto informace, které přinesl ruský web Verstka, jsou založeny na vyjádřeních přeživších a jejich rodinných příslušníků.

Popis události, které vedly k destrukci praporu, pro web Verstka vylíčil jeden z přeživších vojáků Alexej Agafanov. Podle jeho slov byli nedostatečně vycvičení a vybavení branci vyslání na frontovou linii, kde dostali rozkaz zakopat se a držet obrannou linii proti palbě ukrajinských raket.

„Zakopali jsme se, jak nejlépe jsme mohli, ale ráno na nás začalo střílet ukrajinské dělostřelectvo, granátomety, minomety a vrtulníky. Když to všechno začalo, velitelé okamžitě utekli. Mezi ostřelováním jsme se snažili zakopat, ale okamžitě nás identifikovali z vrtulníků a jednoduše nás postříleli. Z 570 lidí je 29 naživu a dalších 12 bylo zraněno, to je vše…“ sdělil Agafonov webu Verstka.

Dále si pak posteskl: „V televizi ukazujou, že je všechno krásné, ale ve skutečnosti tady v Luhanské oblasti jsou na frontu vrháni mobilizovaní. Když jsme odcházeli z fronty, důstojníky jsme neviděli žádné. Ve třetí linii seděli smluvní vojáci a dobrovolníci, ale na frontu šli mobilizovaní.“

Příbuzní některých z mobilizovaných mužů následně zorganizovali demonstraci před budovou voroněžské prokuratury. Požadují poskytnutí přesných informací o osudu příslušníků zasaženého praporu a návrat přeživších domů.

Prezident Ruské federace Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci 21. září ve svém projevu k národu. Cílem bylo zmobilizovat 300 tisíc rezervistů, což se podle ruského politického a armádního vedení podařilo. Dokončení procesu mobilizace oficiálně oznámil ministr obrany generál Sergej Šojgu prezidentu Putinovi na konci minulého měsíce.

Otázka, jak výrazné budou dopady částečné mobilizace na vývoj bojových operací na Ukrajině, je předmětem živé diskuse mezi vojenskými analytiky.

Bývalý americký plukovník a expert na vojenství Douglas Macgregor, který působil jako poradce v administrativě Donalda Trumpa a podle jehož knih se vyučuje mimo jiné na vojenských akademiích v Izraeli, se domnívá, že se ukrajinská armáda svými současnými protiofenzivami extrémně vyčerpává a nemůže v nich dlouhodobě pokračovat. Myslí si ale, že nadcházející zima a její dopad na evropskou ekonomiku a společnost bude mít na vývoj konfliktu větší vliv než cokoliv, co se momentálně děje na bojištích.

Londýnský politolog Mark Galeotti naopak v rozhovoru pro Bloomberg podotýká, že sám Putin postrádá vojenské zkušenosti, neboť jeho dřívější pozice důstojníka v tajné službě KGB ho prý nepřipravila na post válečného velitele. „Absolvoval minimální výcvik záložního důstojníka. Takže nemá vojenské smýšlení,“ řekl Galeotti. Ukrajinský prezident a vrchní velitel ozbrojených sil Volodymyr Zelenský se před vstupem do politiky pro změnu živil jako herec a komik.

Galeotti také poukázal na Putinovu kariéru v KGB, která prý ovlivnila jeho dnešní povahu a uvažování. Putin podle Galeottiho tíhne ke „zneužívání teroru a lidské zranitelnosti“. Z toho důvodu prý Putin jmenoval na pozici velitele bojových operací na Ukrajině obávaného generála Sergeje Surovikina, jemuž se přezdívá „generál Surový“ či „generál Armageddon“ pro jeho někdejší tvrdý způsob vedení války proti Islámskému státu v Sýrii. Právě ruské vojenské triumfy v Sýrii, v Čečensku a v Gruzii podle Galeottiho vzbudily v Putinovi přesvědčení o síle ruské armády, které se prý ukázalo jako klamné.

Putin podle Galeottiho nyní přistoupil k nové taktice, kterou si chce zajistit vítězství. „Ukrajince chce zlomit, ale ne na frontě, kde se to Rusům nedaří, ale zlomením vůle Západu je podporovat. Slabým článkem této války jsme potenciálně my. Pokud začneme ztrácet vůli, kapacitu a jednotu pokračovat v zásobování Ukrajinců zbraněmi a penězi, Ukrajinci budou mít vážné problémy ve válce,“ myslí si londýnský politolog.

Rozhodující hlas budou mít Spojené státy, které Ukrajině dodávají drtivou většinu vojenské techniky pro vedení války proti Rusku. O tom, zdali a v jaké formě a rozsahu bude americká účast v konfliktu pokračovat, nejspíš rozhodnout blížící se volby do Kongresu USA.

Mnozí opoziční republikáni se k pokračování války dlouhodobě stavějí skeptičtěji než vládnoucí demokrati. Šéf republikánské frakce ve Sněmovně reprezentantů Kevin McCarthy již oznámil, že v případě volebního vítězství republikánů by jeho strana „přestala dávat kyjevské vládě bianko šek na vše.“ Kritické hlasy volající po mírovém řešení se však začínají ozývat i zevnitř vládnoucího demokratického establishmentu. 30 demokratických zákonodárců v říjnu napsalo dopis prezidentu Bidenovi, v němž šéfa Bílého domu vybízeli, aby začal usilovat o ukončení konfliktu a jednat s Ruskem. Svůj dopis však následně po nátlaku stáhli.

Analytici se domnívají, že hlasy po míru budou v nadcházejících měsících sílit kvůli zhoršující se ekonomické krizi v Evropě a kvůli rostoucí hrozbě jaderné války. Výše zmíněný politolog Mark Galeotti se sice domnívá, že prezident Putin je racionální hráč a použití jaderných zbraní za stávající situace nepovažuje za pravděpodobné, avšak v případě, že by Ukrajina teoreticky skutečně dobyla území, které ovládala před rokem 2014, mohl by se podle Galeottiho šéf Kremlu „ocitnout v koutě a vrhnout kostkou“.