Podle nich se zatím podařil uskutečnit jen nepatrný zlomek s velkou slávou zveřejněných projektů. Loni 28. března přiletěl do Prahy na třídenní návštěvu čínský prezident Si Ťin-pching s početným doprovodem. Během pobytu spolu se Zemanem asistoval u podpisu třiceti memorand a obchodních dohod. Hrad na základě těchto kontraktů vyčíslil, že čínské investice do Česka by měly ještě tentýž rok dosáhnout 95 miliard, do roku 2020 pak překročí 231 miliard korun.

Z aktuálně nashromážděných informací vyplývá, že během loňska investovali Číňané jen necelé dvě miliardy korun. Z devíti smluv, u nichž se předpokládalo plnění v loňském roce, se podařilo dotáhnout jednu – koupi strojírenského a metalurgického podniku Žďas skupinou CEFC za 72 milionů eur (1,9 miliardy korun). Další jsou ve fázi příprav, jednání, v lepším případě se finalizují, píše list.

Jak tedy vypadají ostatní projekty? J&T Finance Group uzavřela dohodu o strategickém partnerství a spolupráci s čínskou Ping An Bank. Obsahem kontraktu bylo založení fondu, který v roce 2016 investuje 500 milionů eur (13,5 miliardy korun), do roku 2020 pak pět miliard eur (135 miliard korun) do finančního sektoru, energetiky a průmyslu. Utraceno ale zatím nebylo nic.

„Spolupráce mezi J&T a Ping An Bank je stále aktuální a v procesu. S ohledem na regulační změny, ke kterým došlo ve finančním sektoru v Číně, vyžaduje založení fondu mnohem více administrativních kroků a schválení,“ zdůvodňuje Monika Veselá, PR manažerka J&T Banky.

Obdobně zatím vypadá dohoda J&T Finance Group s China Development Bank. Podle rámcové dohody o spolupráci měly obě strany loni společně investovat 800 milionů eur do vybraných projektů. „Všechny oznámené aktivity se pomalu, ale jistě naplňují. Jde většinou o náročnou administrativu, která projekty prodlužuje, ale jsme v neustálém spojení a zájem o spolupráci trvá z obou stran,“ konstatovala Monika Veselá.

J&T Finance Group podepsala smlouvu také se skupinou CEFC. Podle dohody o strategické spolupráci by měla čínská strana za 420 milionů eur navýšit svůj podíl v J&T na 50 procent. Nyní patří Číňanům necelých deset procent. Doposud ale transakce uzavřena nebyla. Petr Málek, ředitel marketingu J&T Banky, pro LN uvedl, že schvalovací procesy pokračují. „Jsou podány žádosti na některé centrální banky,“ řekl Málek.

Michael Hordley, šéf pražské pobočky HSBC, soudí, že je nutné hodnotit čínské investice z dlouhodobé perspektivy. Přes tvrdou konkurenci ostatních zemí má Česko čínským investorům co nabídnout, je atraktivní investiční destinací.

„Měli bychom mít realistická očekávání, co se týče dalšího rozvoje hospodářských a obchodních vztahů s Čínou po návštěvě prezidenta Si Ťin- pchinga, i když její význam nelze přehlédnout,“ domnívá se Michael Hordley.

Na byznysu s Čínou není samo o sobě nic špatného, o co nejlepší vztahy s říší středu se snaží drtivá většina evropských zemí i samotná EU, i když zůstávají patřičně ostražité. Obrátit se kvůli nesplněným slibům z loňska zády k jedné z největších a nejrychleji rostoucích ekonomik světa by proto nedávalo žádný smysl a nepřineslo nám nic dobrého. Problém česko-čínských vztahů je totiž – jako obvykle – na naší straně, tvrdí deník.

Tématu se v listu věnuje také jeho komentátor Jan Klesla. Podle něj se hlavní překážky úspěšného přítoku peněz pro české firmy, pro nové projekty a lépe placená pracovní místa jmenují Jaroslav Tvrdík a Miloš Zeman. Konkrétně arogance a snaha být jediným „panem Čína“ u prvního a velkohubá politická prohlášení a zbytečně přehnané sliby u druhého, píše Klesla. Výsledkem snahy obou pánů o sebezviditelnění je podle Klesly teď v očích mnoha Čechů zklamání z čínských partnerů, kterým se tak dostalo služby přímo medvědí.

Podle Klesly potřebuje malá země, jako je Česko, pro jednání s každým silným investorem, navíc s politickostrategickými zájmy, dokonalé profesionály schopné jednat i s těmi nejsilnějšími jako sebevědomí partneři. „Čínský drak se zkrátka musí umět krotit. Podlézání, ponižující estrády a obecně snaha nás vymalovat jako pivně-fotbalový skanzen v srdci Evropy se tomu ale neblíží ani zdálky. A vzhledem k aktuálním výsledkům se nedají označit za nic jiného než naprosté diletantství,“ uzavřel Klesla své zamyšlení.