Promluvil také o problematice vzájemných vztahů, které se promítají nejen ve „velké politice“.

Až bude pěkně a nepůjde jen o Vídeň

„Samozřejmě vztahy by mohly být intenzivnější, ale není pravda, že bychom měli do Vídně zavřené dveře, je tam pozvání, které platí,“ uvedl Jindrák. „My s návštěvou Rakouska nějak moc nespěcháme, chceme ji realizovat v příštím roce. Rádi bychom tam jeli v době nějakého příznivějšího počasí, protože z toho chceme udělat velkou návštěvu s výjezdem mimo Vídeň a jezdit tam někdy v prosinci, lednu nebo únoru mi nepřijde úplně adekvátní. Chceme mít regionální rozměr, protože role rakouských podobně jako německých spolkových zemí je veliká a někdy naší politickou reprezentací podceňovaná. Myslím, že složení jak v Dolním, tak Horním Rakousku je nám příznivě nakloněna.“

Vyhrála to kopaná

K podobnosti obou prezidentů šéf zahraničního odboru Hradu uvedl, že „… každý z nich je, abych to řekl diplomaticky ‚jiná firemní skupina‘. Rakouský prezident Alexander Van der Bellen je bývalý předseda Strany zelených. On nebyl ten, který by se přivazoval ke stromům nebo bagrům u našich hranic, on byl takový salónní Zelený. Protože pan prezident Zeman podpořil v předvolební kampani kandidáta Svobodných, našli jsme ale i pro současného rakouského prezidenta nějaké spojovací prvky, například Antonína Panenku. Protože pan rakouský prezident je obdivovatel Rapidu Vídeň a Antonína Panenky.“

Vzpomínky s vráskami

„Bohužel klišé o Češích v Rakousku vždy bylo, ale hodně se už posunulo. V roce 2005 jsme pracovali na umístění pamětní desky na akademickém gymnáziu prvního vídeňského obvodu, kde Tomáš Garrigue Masaryk studoval – mimochodem propadl z němčiny. Získat povolení trvalo dva roky. Tam do toho ‚házeli písek‘ všichni možní,“ konstatoval Jindrák. Masaryka si u našich sousedů prý personifikovali jako rozbíječe monarchie. „Stáli tam lidé s transparenty, že jsou proti té desce. Dnes se to už naštěstí podařilo posunout,“ oddechl si Jindrák při vzpomínce na odpor Rakušanů k pamětní desce.

Visegrád (raději) bez Rakouska

Jindrák reagoval také na dotaz, zda je možné, že by se vzhledem ke změně orientace zdejší politiky a nastoupením do úřadu kancléře mladého Sebastiana Kurze změnil postoj k Visegrádské čtyřce. Tedy jestli by mohlo být i Rakousko členem. 

„Osobně bych nebyl moc rád,“ konstatoval Jindrák. „To je tak unikátní záležitost, buďme rádi, že ji máme pohromadě. Nerozšiřujme ji. Kdysi jsem bojoval s Milošem Zemanem jako s premiérem, když přišel s návrhem rozšíření Visegrádu o Slovinsko. To velmi prosazoval, ale bylo dobře, že se do toho Slovinci nevtáhli. To by tam zatáhli i Balkán, kde bychom měli rozšíření o problémy slovinsko-chorvatské, pak bychom mohli připojit Ukrajinu, ale to by byl problém s Ruskem, takže by nás to celé ‚sežralo‘. Prostě, chraňme si, co máme…“