Jestliže by se Rusko rozhodlo vést válku proti NATO, pravděpodobně by všechno nezačalo útokem konvenčních ozbrojených sil, ale sérií kybernetických útoků a šířením dezinformací mezi spojenci v NATO, uvedl generál Herbert „Hawk“ Carlisle. Právě toto šíření dezinformací by mělo Alianci varovat, že se něco chystá. Spojené státy by období rostoucího napětí měly využít k přesunu většího počtu ozbrojených jednotek do Evropy. Nelze však také vyloučit, že Rusové využijí americké přesuny ozbrojených sil jako záminku k urychlení vlastních útočných operací. Početně relativně slabé jednotky NATO by mohly být podle expertů převálcovány.

• Celý článek v angličtině naleznete zde

Do pohybu by se daly jak pozemní ozbrojené síly Ruské federace, tak letectvo a námořnictvo. Boj o nadvládu ve vzdušném prostoru by byl jedním z nejdůležitějších a nejobtížnějších úkolů leteckých sil NATO. Ruské pozemní síly by během pár desítek hodin fatálně ohrozily Tallinn a Rigu, hlavní města Estonska a Lotyšska. Otázkou zůstává, kolik území by dokázaly ruské ozbrojené síly obsadit, než by Severoatlantická aliance dokázala adekvátně zareagovat. Čím pomalejší by byla reakce NATO, tím větší kus území by spojenci museli získávat zpět, což nikdy není snadné.

Problém by měla Aliance i na moři. Spojené státy by proti Rusku nemohly vrhnout veškerou svou námořní sílu. Kdyby se americké námořní síly stáhly z Tichého oceánu, mohly by toho využít Írán nebo Čína. Washington neopustí své asijské spojence. Část amerických námořních sil by se do Evropy nepochybně přesunula, jenže americkým lodím by notně znepříjemňovaly život např. ruské ponorky.  

Rusové by současně mohli zaútočit na polské raketové systémy protivzdušné obrany.