Ve stínu ukrajinského konfliktu se ve východní Evropě odehrávají další geopolitické souboje, jejichž obsahem je soupeření o to, zda daná země bude více orientována na západní Evropu a její organizace, nebo naopak na Rusko a jím vytvořené struktury. Typickým příkladem je současný vnitropolitický boj o Moldavsko, malou zemi vklíněnou mezi Rumunsko a Ukrajinu. Moldavané mluví jazykem, který je téměř naprosto shodný s rumunštinou, ale z politických důvodů se mu říká moldavština. V zemi žije díky historii ale také přes 15 % lidí, kteří mají jako mateřštinu ruštinu nebo ukrajinštinu. V jazykovém rozdělení a faktu, že země byla střídavě součástí Rumunska a Sovětského svazu, tkví základ dnešní politické rozpolcenosti, která je minimálně srovnatelná s Ukrajinou. Na části území Moldavska navíc existuje separatistický kvazistát Podněstří, které vytvořili slovansky mluvící obyvatelé na druhém břehu Dněstru, který historicky k Moldavsku nepatřil, ale za Sovětského svazu se v něm ocitl.

Komplikovaná politická situace se projevila i v nedělních prezidentských volbách. Ty se opět po dvaceti letech konaly formou přímé volby a rozdělení politické scény na strany, které prosazují budoucí členství v EU, a těmi, které naopak vidí budoucnost v užší spolupráci s Ruskem a jeho Eurasijskou unií, se logicky opět projevilo.

Proruský socialista Dodon

Prorusky orientovaný tábor vedl do voleb šéf Socialistické strany (PSRM) Igor Dodon. Jeho strana vznikla v době, kdy byla krátce v zemi zakázána Komunistická strana jako náhražka pravověrných komunistů. Když se komunisté za svého prezidenta Voronina (mimochodem častého hosta v Karlových Varech) rozhodli dělat politiku vyváženou na Západ i Východ, stali se socialisté hlavní složkou proruské části politického spektra. Jejich lídr chce nyní přetvořit Moldavsko do trojfederace, v níž by členy kromě samotného Moldavska bylo i separatistické Podněstří a turkickojazyčné autonomní Gagauzsko, které také občas pošilhává po integraci s Ruskem. V Podněstří sice tamní prezident aktuálně vyzval k připojení k Rusku, ale jeho apel je považován spíše za snahu pomoci v kampani Dodonovi i sobě před podněsterskými prezidentskými volbami v prosinci.

Na první zahraniční cestu chce Dodon symbolicky zamířit do Kremlu, ale těžko očekávat, že by šel dále a například vypověděl smlouvu o přidružení země k EU. Vztahy se Západem a hlavně Rumunskem by ale logicky ochladly a země by se více orientovala na spolupráci s Moskvou.

Proevropská kandidátka Sanduová

To odmítá proevropský politický tábor, který je ovšem nyní rozštěpen mezi vládu a opozici. Prozápadní síly se totiž rozštěpily po obří korupční aféře, kdy se za jejich vlády z jedné z moldavských bank ztratila miliarda dolarů. To vyvolalo v zemi vlnu protestů jak proruských sil, tak části veřejnosti orientované na spolupráci s EU. Ze druhého zmíněného proudu vznikla i nová strana Akce a solidarita (PAS), kterou vede další prezidentská kandidátka, Maia Sanduová, bývalá ministryně v proevropské vládě. Sanduová chce pokračovat v začleňování země do evropských integračních struktur, ale zároveň ostře kritizuje současnou „proevropskou“ vládu jako zkorumpovanou a neprůhlednou.

Oligarcha v pozadí vlády

Jádrem vlády totiž je Demokratická strana (PDM), která drží i post premiéra, ale jejím skutečným lídrem je moldavský oligarcha a místopředseda parlamentu Vladimir Plahotniuc. Ten nominálně patří k proevropským stranám, ale zřejmě by se uměl dohodnout i s Igorem Dodonem, který je pro něj asi přijatelnější než militantně proruský politik Renato Usatîi, který nemohl kvůli probíhajícímu obvinění kandidovat. Plahotniucovi demokraté krátce před volbami svého kandidáta stáhli a podpořili Sanduovou jako jednotnou kandidátku proevropských stran, ale není zcela jisté, že tento krok pomohl částečně i Igoru Dodonovi, který také mohl získat část voličů od demokratického kandidáta.

První kolo volby přineslo očekávaný výsledek v podobě Dodonova vítězství, které ovšem díky zisku 48 % hlasů nestačilo na zisk funkce prezidenta již po prvním kole hlasování. Druhá Sanduová si se 38 % hlasů nakonec vynutila druhé kolo, do něhož ovšem půjde jako favorit Igor Dodon. Náskok deset procent není sice nedostižitelný, ale analýza kandidátů, kteří v prvním kole vypadli a z nichž nejsilnější nedosáhl ani na šest procent hlasů, naznačuje, že oba znesvářené politické tábory mohou počítat se zhruba stejným počtem hlasů „propadlých“ v prvním kole. Sanduovou by měli podpořit bývalý premiér Leancâa (3,1 %) i Ghimpu – vůdce liberálů (1,8 %), kteří prosazují spojení Moldavska s Rumunskem. Naopak kandidát radikálně proruské Naší strany, kterou vede Renato Usatîi, Ciubaşenco (6 %), by měl podpořit Dodona, jehož ale před koncem kampaně kritizoval za údajnou tajnou dohodu s oligarchou Plahotniucem.

Město proti venkovu

Volby proto 11. listopadu rozhodnou, který ze dvou postupujících kandidátů zmobilizuje k urnám více voličů ve svých baštách, protože Igor Dodon se opírá spíše o hlasy z moldavského venkova, zatímco Maia Sanduová v první řadě o voliče z metropole Kišiněv a dalších větších měst. Boj o Moldavsko proto čeká již za 14 dnů další napínavá epizoda.