Nielsen si v rozhovoru pro server Svobodné universum postěžoval na jednostranné podávání informací v celé pandemické době. Média podle něj například neustále předkládají informace, že v Rakousku nebo Německu jsou přísná opatření a podporují tak názory české vlády, že taková opatření můžeme mít taky.

„Je ale potřeba vnímat, že informace, které dostáváme ze zahraničí, jsou určitým způsobem filtrovány. Často se uvádí příklad Německa, Rakouska a Itálie v tom smyslu, že když to platí tam, tak proč vám vadí to, co je tady, vždyť tam je to ještě horší. Jenže oni zapomínají informovat o tom, co se děje na Islandu, v Dánsku, ve Švédsku, v Chorvatsku a dalších zemích Evropy, kde je situace úplně jiná,“ přidává Nielsen příklady zemí, které se naopak vydaly volnější cestou.

Navíc ve většině zmiňovaných zemí s tvrdými opatřeními probíhají masové demonstrace, o kterých podle právníka česká média téměř mlčí. „Teď je velká kauza, a to Konvoj svobody v Kanadě. Ale Itálie, Německo, Rakousko, Francie také demonstrují. Vyhnaly stovky tisíc lidí do ulic. Není to přece tak, že by to v těchto zemích fungovalo, a všichni jsou spokojení,“ říká Nielsen.

Ten je přesvědčený, že i proto má cenu vystupovat s odlišným názorem na věc a bojovat proti vládní propagandě a prvkům totality v přijatých nařízeních. „Často si říkám, jestli to stojí za to. Protože když se podíváte na profesora Berana, na spoustu lidí, kteří vystupují veřejně, tak čemu čelí? Čelí útokům ze strany médií, ze strany politiků, a jak říkáte, jakoby to nemá žádný efekt. Já myslím, že má. Kdybychom se neozývali, tak jsme na tom ještě hůř, než na tom jsme,“ je přesvědčený Nielsen.

Podle něj si stále víc lidí uvědomuje šílenost této doby, a to, že se tito lidé ozývají, je důležité, protože to zpomaluje karavanu opatření. „Podle mě je strašně důležité, že existuje protiváha vládní propagandy, a myslím, že má velký význam i to, že tato protiváha existuje i na mezinárodní úrovni. Toto naše vnitřní přesvědčení si budeme udržovat, protože to nehodláme vzdát. Prostě riskujeme budoucnost našich dětí, riskujeme svobody – a podle mě to není maličkost. Jsme opravdu v největší krizi ústavnosti, kterou Česká republika kdy zažila,“ varuje právník a znovu se vrací k tomu, že média fungují v režimu vládní propagandy.

„Myslím, že média, zvlášť veřejnoprávní, úplně opustila oblast informování, a přešla do režimu propagandy. Já si ale pořád vnitřně, možná naivně optimisticky myslím, že většina lidí je dobrá, že většina lidí chce dobro, a ohavná propaganda strachu je vlastně úplně vykolejila z normálního přemýšlení,“ má jasno.