Před volbami do Senátu jste v kampani sliboval, že se pokusíte mandát senátora vykonávat trochu jinak, než tomu bylo v minulých obdobích, a pokud to jen trochu půjde, budete pomáhat představitelům obcí a měst s řešením jejich problémů. Nakolik se vám daří tento slib naplnit? A s jakými žádostmi se na vás nejčastěji komunální politici obracejí?

Ano, slíbil jsem před volbami, že se budu snažit pomáhat řešit problémy představitelům samospráv, pokud to bude v mé moci. Musím říci, že se na mě za pět let obrátila velká část starostů či zastupitelů našeho volebního obvodu. Obracejí se na mě samozřejmě i občané. Problémy byly velmi rozmanité – pomoci zajistit finanční prostředky na různé investiční akce, pomoci s opravami komunikací, s budováním infrastruktury v obcích. Obrátil se na mě např. i starosta jedné obce s problémem znečišťování obecní studny místním zemědělským družstvem. Těch problémů bylo skutečně mnoho, ne všechny se samozřejmě podařilo vyřešit. Musím říci, že mi v těchto záležitostech velmi pomohly zkušenosti z komunální politiky. Za velký úspěch považuji např. to, že se podařila najít trasa obchvatu Církvice, tak aby s ní zainteresované obce souhlasily. V současné době je již vydáno územní rozhodnutí na stavbu a pracuje se na dokumentaci pro stavební povolení a je reálné, aby stavba byla v roce 2017 zahájena. Výrazně se posunuly práce spojené se zahájením protipovodňových opatření v Sázavě. Další věc, kterou jsem před volbami sliboval a je hotová, byla rekonstrukce průtahu v Trhovém Štěpánově.

Osobně se mi na tuto otázku špatně odpovídá, měla by být spíše směřována na starosty obcí.

Budete chtít příští rok obhajovat mandát senátora? Proč?

Pokud bude zájem ze strany ČSSD, jsem připraven v roce 2016 opět kandidovat do Senátu PČR.

V Senátu PČR působíte jako místopředseda výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Prezident Miloš Zeman se vydal poměrně aktivně na pole zahraniční politiky. Někdo říká, že díky prezidentovým cestám a lákání východního kapitálu a investic nabírá česká ekonomika tempo. Kritici ale tvrdí, že nás otáčí na východ. Jaký na to máte názor vy? Jak vidíte jeho východní politiku?

Domnívám se, že prezidentovy kroky v této oblasti jsou v zásadě v souladu se zahraniční politikou vlády. Vládní představitelé se také s prezidentem pravidelně scházejí a o zahraniční politice spolu diskutují. Vláda se od svého vzniku snaží aktivně prosazovat a obhajovat ekonomické zájmy naší země na všech perspektivních teritoriích včetně těch na východ od našich hranic, kde naši podnikatelé vidí příležitosti pro uplatnění svých výrobků, služeb a řešení, podobně jako to dělají i ostatní země Evropské unie, např. Německo nebo Velká Británie. 

Objevují se i názory, že pro nás čínské investice nemají valný smysl, že bychom se měli zaměřit třeba na Jižní Koreu, s níž máme větší obchodní výměnu, apod. Bývá též poukazováno na současné problémy čínské ekonomiky. O co přesně jde a nakolik je to vážné?

Zlepšení vztahů s Čínou je bezesporu velkým úspěchem současné vlády. Nový přístup ČR k Číně již nyní začal nést ovoce v podobě přílivu prvních významných čínských investic a turistů do ČR, čemuž nově napomáhá i přímé letecké spojení mezi Prahou a Pekingem. Došlo také ke zlepšení pozice našich firem na komplikovaném, ale perspektivním čínském trhu. Naše vzájemné ekonomické vztahy se dynamicky rozvíjejí a je zřejmé, že další významné čínské investice budou následovat. Pokud jde o význam čínských investic, podívejme se na nedávnou návštěvu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Velké Británii a vřelé přijetí, kterého se mu tam dostalo nejen od čelných britských politiků, ale i královské rodiny. Návštěva čínského prezidenta ve Velké Británii přinesla stvrzení obchodních a investičních kontraktů v celkové hodnotě 40 miliard liber šterlinků. Toto je pro mě konkrétní důkaz toho, že dobré vztahy s Čínou se vyplatí a čínské investice mají velký význam. Co se týká Jižní Koreje, máte pravdu, že je pro naši ekonomiku velice významná a patří v ČR mezi největší zahraniční investory. Proto také v rámci české proexportní politiky patří a nadále bude patřit mezi prioritní země.

Co se týká současných problémů Číny, podle některých ekonomů čeká Čínu především přerod z exportního modelu hospodářství a velkých investic na model založený na domácí spotřebě. Aktuálně dochází také k určitému přehřátí ekonomiky a problémům na akciových trzích. V případě, že by to Čína nezvládla, by to bylo vážné pro celou globální ekonomiku. Domnívám se však, že Čína by měla současnou situaci zvládnout, jelikož již v minulosti prokázala, že je díky stále především centrálně řízené ekonomice schopna velice efektivně a rychle řešit krizové situace. 

Do jaké míry je podle vás reálný plán na vybudování tzv. nové Hedvábné stezky, tedy vysokokapacitního železničního spojení Číny se západní Evropou? A co všechno nám jako Česku, přes které by trať měla vést, to může přinést?

Nová Hedvábná stezka není jen o budování železničního spojení a jiné infrastruktury. Jde o dlouhodobou a komplexní čínskou iniciativu propojení Asie s Evropou a Afrikou a o podporu vzájemné spolupráce zemí podél této stezky. Iniciativa chce využít a rozšířit současné mechanismy spolupráce, měla by vycházet z tržních principů a bude kromě budování infrastruktury zaměřena zejména na oblast politické koordinace, obchodu a investic, finanční integrace a mezilidské výměny. Jsme na začátku a v tuto chvíli asi nelze konkrétně odpovědět, kdy a jak se podaří realizovat jednotlivé prioritní oblasti a co to přinese.