„Myslíme si, že je to potřeba na dva roky, protože samozřejmě rozpočet na rok 2022 bude ještě připravovat naše vláda, ale po volbách potom ten, kdo vyhraje, takže myslím, že je to dobře," řekl Babiš.

Podobně argumentoval minulý týden i Zeman na schůzce s ministryní financí Alenou Shcillerovou (za ANO). Tehdy uvedl, že další vláda by se měla zrušením superhrubé mzdy zabývat znovu a tento krok by měl být provázen výrazným snížením daňových výjimek.

Zrušení superhrubé mzdy by znamenalo snížení daní z příjmu pro zaměstnance, protože by se základ daně snížil o platby povinných odvodů zaplacené zaměstnavatelem. Vláda se ke zrušení superhrubé mzdy zavázala v programovém prohlášení a podle Schillerové by k němu mělo dojít od příštího roku.

Podle dřívějšího vyjádření Schillerové by reálný výpadek příjmů veřejných rozpočtů kvůli zrušení superhrubé mzdy měl být něco přes 70 miliard korun, z toho 50 miliard korun připadá na státní rozpočet.

Vládní ČSSD a ANO se domluvily na zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu koncem srpna. Zároveň by měla zůstat sazba 23 procent pro lidi s příjmem nad zhruba 139.000 korun měsíčně. Nyní činí efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta.