Ceny energií v Evropě výrazně klesají, na pražské i lipské energetické burze dnes spadly téměř o polovinu. Hodnotu 1 000 eur za megawatthodinu přesáhly už na německé, francouzské i pražské burze.

Podle Špicara to ale neznamená, že jsme z nejhoršího venku: „Obávám se, že radovat se by bylo předčasné. A to z prostého důvodu, že se bavíme o trzích a burzách. Ty reagují na oznámení, že se něco stane, v tomto případě velmi pozitivně. Ale aby to bylo dlouhodobé, tak ony reagují na výsledek toho snažení,“ upozorňuje.

„Je to signál, který ukazuje, jak velký potenciál má celoevropské řešení. Na něm jsme měli pracovat už dávno, opravdu může pomoci,“ řekl k mimořádnému jednání ministrů energetiky EU příští pátek, které svolala česká vláda.

„Pokud výsledek toho jednání bude robustní, pro všechny přijatelný a začne opravdu fungovat, tak potom si myslím, že to, co se dnes stalo, by mohlo být trvalejší. Pokud se ale ukáže, že se státy budou hádat či dohadovat několik týdnů a výsledek bude jakýsi kočkopes, který nikomu neublíží, nikomu nepomůže, potom se obávám, že se budeme potýkat s cenami, které jsme doteď viděli,“ dodal Špicar.

„V této neklidné době bych se orientoval na větší, solidní hráče. Je důležité, aby tu nebyly spekulace na spotovém trhu, protože tam to může lítat nahoru, dolů velmi intenzivně,“ radil šéfům firem, kteří nemají zafixovanou cenu energií, najít v takovém případě nového dodavatele.

„Vláda nás ujišťuje, že tu plyn bude a být tu může, ale bude tu za cenu, která nebude akceptovatelná pro firmy, a stejně je položí!“ zdůraznil následně. „Je třeba soustředit se na to, za jakou cenu tu plyn bude.

„My jsme se s vládou za posledních pár týdnů dohodli na dvou věcech, které firmám, které my zastupujeme, pomáhají. První bylo opatření kompenzace vedlejších nákladů, tedy cílená podpora firem, které byly nejvíce postižené dramaticky narůstajícími cenami elektřiny. Nebylo jich moc. Dokázali bychom si představit ale robustnější podporu. Druhé opatření, po kterém jsme dlouho volali, bylo odpuštění poplatků na obnovitelné zdroje energie,“ sdělil, jak hodnotí podniky dosavadní vládní pomoc.

„Vláda nedělá dost, stále čekáme na využití dočasného krizového rámce. Jsme členové EU, a to, jak vláda pomáhá, je velmi regulováno. Členské státy před několika měsíci vytvořily velký tlak na Evropskou komisi, aby rozvolnila pravidla veřejné podpory, aby národním státům umožnila, aby svým občanům a firmám, které to potřebují, mohly z národních prostředků pomoci,“ přiblížil.

„Doufali jsme, že tohle opatření česká vláda přijme, tak jako to udělaly země jako Německo nebo Francie, a pomohou nejvíce postiženým firmám s tím dramatickým nárůstem cen plynu. Vláda to ale na toto opatření, které by stálo samozřejmě několik miliard, chtěla využít evropské peníze. Cílila na národní plán obnovy, a když se ukázalo, že tohle Evropa neproplatí a musel by to stát platit ze svého, tak od toho couvla, aby jí to nestálo vlastní peníze,“ uvedl Špicar.

„Pravděpodobně mantra vlády ‚nesmíme deficit nafouknout ani o pár miliard‘, které by to stálo, je tím hlavním důvodem. A to považuji za velmi nešťastné, chybné. Pokud tohle bude pokračovat, vláda to nenapraví a nebude dočasný krizový rámec využívat, potom se dočkáme krachů mnoha firem z energeticky nejnáročnějších sektorů, jako je keramika, skláři, slévárny apod.,“ varoval důrazně Špicar.