Fialův kabinet dnes schválil předběžný návrh státního rozpočtu na rok 2024, počítá se schodkem 235 miliard korun. Příjmy by měly být 1,899 bilionu korun a výdaje 2,134 bilionu korun. „Teď začíná politická debata,“ dodal ministr financí.

Premiér Petr Fiala (ODS) doplnil, že dnes dohodnutá výše schodku není konečná, bude se pohybovat mezi dnes schválenými 235 miliardami korun a 270 miliardami korun, které vláda minulý týden stanovila jako strop pro výši deficitu a podle slov premiéra nesmí být vyšší.

Stanjura také upozornil, že výše příjmů a výdajů se ještě bude měnit po zpracování srpnové makroekonomické prognózy Ministerstva financí. O konkrétní podobě rozpočtu se podle něho ještě povede politická debata. Vláda ho schválí do konce září.

„Jsou to předběžné návrhy příjmů a výdajů jednotlivých kapitol, jednání teprve začnou,“ řekl Stanjura o schváleném materiálu. Úředníci nyní podle něj rozpracují schválené mantinely podle rozpočtových kapitol, na jejich základě budou nejprve jednat ekonomičtí náměstci jednotlivých ministerstev a poté i přímo ministři o konečné podobě rozpočtu.

Fiala zdůraznil, že jednotliví ministři nebudou chodit vyjednávat na Ministerstvo financí o penězích pro svou kapitolu, ale vláda bude o podobě rozpočtu jednat jako tým. Podle něj taková debata přispívá k odpovědnému chování všech ministrů.

Pro letošní rok je schválený deficit rozpočtu 295 miliard korun. 

Proces ratifikace istanbulské úmluvy pokračuje

Vláda také rozhodla o tom, že pošle do Sněmovny Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí. To, že vláda smlouvu schválila, potvrdil v průběhu jednání ministr zahraničí za Piráty Jan Lipavský. Istanbulskou úmluvu hájil i šéf Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.

„Vláda úmluvu schválila. Byla na tom politická dohoda. Nyní jde (úmluva) do Parlamentu pro ratifikaci,“ řekl novinářům ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Jak ministři z jednotlivých stran dnes hlasovali, nechtěl přiblížit.

„Istanbulskou úmluvu už ratifikovalo zhruba čtyřicet zemí. Mezi nimi v roce 2016 třeba i Belgie se dvěma třetinami věřícího obyvatelstva. Úmluvu tam podpořily mj. i křesťanské církve. Tak proč to ve většinově ateistickém Česku nadále odkládat?“ uvedl ve svém tweetu Lipavský.

Istanbulskou úmluvu už ratifikovalo zhruba 40 zemí. Mezi nimi v roce 2016 třeba i Belgie se dvěma třetinami věřícího obyvatelstva. Úmluvu tam podpořily mj. i křesťanské církve. Tak proč to ve většinově ateistickém Česku nadále odkládat? ????‍>? 4/4

— Jan Lipavský (@JanLipavsky) June 21, 2023

Podle Lipavského přistoupení k dokumentu „nikomu neuškodí a někomu pomůže“. Podle hnutí STAN úmluva zefektivní práci s obětí i pachatelem, přispěje k předcházení násilí a podpoří vzdělávání policistů či státních zástupců. Naopak podle něj neohrožuje rodinu či tradice a neupravuje práva sexuálních menšin.

„Naše vláda doporučila ke schválení Úmluvu o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí,“ uvedlo hnutí STAN. Že by vláda schválení doporučila, Lipavský nepotvrdil. „Prostě jsme odeslali mezinárodní smlouvu k ratifikaci do Parlamentu,“ odpověděl.

„Na vládě jsme schválili ratifikaci Úmluvy o prevenci a potírání násilí. Jakýkoliv krok, který pomůže v předcházení sexualizovaného násilí a násilí na ženách, je dobrým krokem. Úmluva by měla také přispět k citlivějšímu zacházení s oběťmi. Doufám, že brzy projde i Sněmovnou,“ napsal ministr vnitra a předseda STAN Vít Rakušan. Jakýkoliv krok, který pomůže v předcházení sexualizovaného násilí a násilí na ženách, je podle něj dobrým krokem a úmluva by měla také přispět k citlivějšímu zacházení s oběťmi.

Na vládě jsme schválili ratifikaci Úmluvy o prevenci a potírání násilí. Jakýkoliv krok, který pomůže v předcházení sexualizovaného násilí a násilí na ženách, je dobrým krokem. Úmluva by měla také přispět k citlivějšímu zacházení s obětmi.
Doufám, že brzy projde i Sněmovnou.

— Vít Rakušan (@Vit_Rakusan) June 21, 2023

„Boj proti násilí, proti potírání domácího násilí na dětech, na ženách, na seniorech je zásadní,“ uvedl pro iDNES.cz ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. „Po dlouhých sedmi letech od podepsání Úmluvy o potírání násilí se konečně podařilo na vládě prosadit její postoupení Parlamentu k přijetí! Je to velké vítězství v boji proti domácímu a sexuálnímu násilí. Rozhodně chceme, aby následovaly další kroky, jako je redefinice znásilnění a přijetí zákona o domácím násilí, které budou nadále posilovat ochranu obětí,“ uvedli Piráti v tweetu sdíleném Bartošem na Twitteru.

Po dlouhých sedmi letech od podepsání Úmluvy o potírání násilí se konečně podařilo na vládě prosadit její postoupení Parlamentu k přijetí! Je to velké vítězství v boji proti domácímu a sexuálnímu násilí. Rozhodně chceme, aby následovaly další kroky, jako je redefinice znásilnění… pic.twitter.com/Ze1EFHCQ0K

— Piráti (@PiratskaStrana) June 21, 2023

S jejím přijetím souhlasí i ministr kultury Martin Baxa z ODS: „Přijala ji naprostá většina států v Evropě,“ hájil příjetí istanbulské úmluvy.

Schválení istanbulské úmluvy podpořila také ministryně pro vědu za TOP 09 Helena Langšádlová. „Vláda schválila Úmluvu Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí. Dále bude o smlouvě jednat Poslanecká sněmovna. Násilí je zavrženíhodné, ať se děje na ženách, dětech či mužích,“ uvedla na Twitteru.

Vláda schválila Úmluvu Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí. Dále bude o smlouvě jednat Poslanecká sněmovna. Násilí je zavrženíhodné, ať se děje na ženách, dětech či mužích. pic.twitter.com/p0XmmYTVFI

— Helena Langšádlová (@H_Langsadlova) June 21, 2023

Proti přijetí istanbulské úmluvy ostře vystupuje opoziční hnutí SPD a o nutnosti ji přijmout není přesvědčeno ani opoziční hnutí ANO. Objevuje se také mnoho kritických názorů upozorňujících, že istanbulská úmluva je snahou postupně měnit charakter společnosti, měnit tradice a zvyky.

Česko úmluvu podepsalo v roce 2016. K tomu, aby začala platit, ji musí ratifikovat Sněmovna a Senát a podepsat prezident. ČR patří v EU k menšině zemí, které dokument dosud nepřijaly. Členské státy na začátku června odhlasovaly, že se sedmadvacítka k úmluvě připojí. Kabinet předem oznámil, že se ČR při hlasování zdrží.

Úmluva v ČR vyvolávala silné emoce. Důrazně ji odmítali konzervativci či sedm křesťanských církví. Podle zastánců naopak pomůže zlepšit pomoc obětem a představuje i symbol, že násilí je v Česku nepřijatelné. Minulé kabinety projednání a ratifikaci odsouvaly. O odklad žádali i někteří nynější ministři, naposledy to byla tři lidovecká ministerstva a kvůli církvím pak i resort kultury. Pětikoaliční vláda v programovém prohlášení píše, že zajistí lepší ochranu obětem sexuálního a domácího násilí.

Text úmluvy odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Poukazuje na to, že ženy bývají mnohem častěji obětí domácího a sexuálního násilí než muži i obětí masového znásilňování v ozbrojených konfliktech. Násilí vůči ženám dokument vnímá jako porušování lidských práv a diskriminaci.

V úmluvě se státy zavazují mimo jiné k uzákonění opatření proti násilí, k prevenci i k vyčlenění peněz na služby. Počítá se se školením zdravotníků, policistů či soudců. Vzniknout by měla centra s lékařskou pomocí pro oběti sexuálního násilí, dostupná by měla být právní a psychologická podpora či azylové domy. Text zmiňuje, že do prevence by se měli zapojit i muži a chlapci. Pracovat by se mělo i s násilnými osobami.