Bez ohledu na stanovisko vlády se návrhem KSČM budou poslanci zabývat na některé z příštích schůzí. Dá se předpokládat, že postoj vládních stran ve Sněmovně bude nejednotný. Podle KSČM by stát mohl zdaněním ročně získat zpět asi 380 milionů korun a za celou dobu vyplácení finanční náhrady asi 11,5 miliardy korun. Pražský arcibiskup Dominik Duka začátkem dubna řekl, že pokud by Parlament návrh schválil, církev by se obrátila na Ústavní soud.

Legislativní rada vlády vedená Jiřím Dienstbierem (ČSSD) připravila pro dnešní jednání kabinetu návrh nesouhlasného stanoviska. Zdanění by podle něj ohrozilo legitimní očekávání na straně církví a náboženských společností. Podle vládních legislativců návrh KSČM také představuje významné riziko nepřípustné retroaktivity. Jako příklad uvedli velmi podobný postup týkající se dodatečně zdaněné státní podpory stavebního spoření, které již dříve Ústavní soud zamítl. V návrhu také stálo, že podle současného zákona o daních z příjmů nejsou dotace, příspěvky a další podpory církvím z veřejných rozpočtů předmětem zdanění, a proto by bylo nesystémové, kdyby se zdaňovala i tato finanční náhrada.

„Již jednou v roce 1948 KSČM sebrala majetek církvím a perzekvovala duchovní i laiky. Dnes vláda projednává druhý pokus KSČM na zdanění. Odmítáme dodatečné zdanění navráceného majetku a finančního vypořádání, jak navrhuje KSČM. Překvapuje mě, že takový návrh chtějí podporovat ministři ANO,“ uvedl na Twitteru k dnešnímu jednání místopředseda lidovců Marian Jurečka. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) před jednáním ministrů novinářům řekla, že podpora návrhu by znamenala porušení koaliční dohody.