Zavedení hromadných žalob do českého právního řádu má řadu kritiků, kteří se obávají mimo jiné jejich zneužití. Podle nich například hrozí, že se objeví spekulanti, kteří budou skupovat pohledávky poškozených. Žaloby by pak mohly sloužit pro jejich zisk místo toho, aby byly nástrojem pro ochranu spotřebitelů. Některým kritikům návrhu se také nelíbí, že by někdo projednával nároky jiných lidí proti jejich vůli. Vycházejí z toho, že pokud někdo svůj nárok nežaluje, zřejmě jej žalovat nechce.

Vláda měla návrh zákona projednat 20. ledna, podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) to odložila z časových důvodů. Hospodářská komora tehdy ministerstvo spravedlnosti vybízela, aby návrh stáhlo. Podnikatelé si podle ní budou muset vytvářet rezervy na možné spory a budou méně investovat do inovací či mezd zaměstnanců.

Podstatou hromadných žalob je to, že umožňují různým lidem uplatnit stejné nebo podobné nároky v jediném soudním řízení. Takové nároky obvykle samostatně nedosahují takové výše, aby se lidem finančně vyplatilo je vymáhat, protože je převýší náklady na soud. Z toho těží nepoctivé subjekty, uvádí ministerstvo. Pokud lidé nároky vymáhají samostatně, je to také neefektivní. "Soudy jsou zcela zbytečně zatíženy opakovaným projednáváním stejných otázek, stejné případy jsou posuzovány různě," popisuje návrh nynější nedostatky.

Hromadné žaloby lze podávat ve většině evropských států, přičemž se týkají nejen nároků, které vzniknou spotřebitelům nekalým či protiprávním jednáním podnikatelů, ale lze jimi vznést i nároky vzešlé z porušení práva životního prostředí nebo z pracovněprávních vztahů.