„Na své první tiskové konferenci po zavraždění amerického novináře Jamese Foleyho prezident Obama ohromil přítomné svým prohlášením, ve kterém připustil, že nemá žádnou strategii pro ISIS. A to ještě nebylo to úplně nejvíc šokující, co v průběhu tiskové konference médiím sdělil. Idiotské to ale bylo bezpochyby. Když jste lídr západního svobodného světa, tak prostě nemůžete veřejně něco takového přiznat,“ diví se Krauthammer Obamově naivní upřímnosti.

„Nicméně nyní snad Obama nějakou strategii buduje. Na zorganizování leteckých útoků koordinovaných se spojenci však potřebuje nějaký čas. Ostatně i George W. Bush se moudře rozhodl dát si na přípravu plánu ke smetení Tálibánu několik týdnů. Uvidíme, s jakou strategií pro ISIS Obama nakonec přijde. Je zřejmé, že pro Ukrajinu už ji má. Tam je strategie jasná: Nedělat vůbec nic. Za nejvíce šokující prohlášení na oné tiskovce považuji právě tu pasáž, kdy Obama řekl, že Rusové posílají na Ukrajinu zbraně a vojáky celou řadu měsíců,“ konstatuje Krauthammer.

Příměří jako faktická kapitulace Ukrajiny

„A jako by chtěl potvrdit svoji nečinnost a lhostejnost, opět začal opakovat svoji mantru, že ukrajinský problém nemá vojenské řešení. Dobrá, ale cožpak nechápe, že každé diplomatické řešení je ovlivněno právě rovnováhou vojenských sil v místě konfliktu? Invaze vojsk Vladimira Putina není pro Obamu žádnou novinkou. Pro Ukrajinu se tím však změnilo všechno. Předtím byli proruští separatisté a tedy i Rusko blízko porážce. Nyní takovému konci čelí Ukrajina. To je také důvod, proč Ukrajiná vítá příměří, které se rovná faktické kapitulaci,“ upozorňuje Krauthammer.

„Ještě před měsícem byli separatisté obklíčeni a odsouzeni ke složení zbraní. Putinova invaze na jihovýchodě země je zachránila. Ukrajinská armáda musela uvolnit své sevření Doněcku a Luhansku a sepratisté získali čas oddychnout si a přeskupit své síly. Mezitím se ruské obrněné transportéry převalily přes ukrajinskou armádu a omezily její možnost kontrolovat celou oblast. Putin se dokonce chlubil, že by mohl Kyjev dosáhnout do dvou týdnů,“ poukazuje Krauthammer na náhlý obrat na bojišti.

„Je nepochopitelné, že Obama odmítl poskytnout třeba jen obranné zbraně, tedy ruční palné zbraně, protitankové a protiletadlové řízené střely. Jeho ohromující pasivita tváří tvář invazi musela Ukrajinu nepříjemně zaskočit. Vůbec všichni Východoevropané jsou nyní zdrceni a zklamáni. A Obamova ujištění učiněná na jeho cestě na summit NATO ve Walesu na tom nic nemění,“ kritizuje Krauthammer nečinnost Obamy.

• Celý text v angličtině najdete ZDE.

Další na řadě je podle Krauthammera Estonsko. „Zdá se, že tam je pro Obamu červená čára, za kterou Putina nepustí. Jsem si jistý, že v Talinnu po Obamově ujištění, že stojí za nimi, dobře spí. Stačí si vzpomenout podobné ujištění ministerstva zahraničí vyslané na adresu Ukrajiny. NATO nicméně přislíbilo vyslání rychlé pomoci čítající 4000 vojáků do 48 hodin v případě ruské invaze do pobaltských zemí a Polska,“ zmiňuje Krauthammer čerstvý závazek NATO.

„K tomu mám dvě poznámky. O bleskovém nasazení evropských sil jsme slyšeli v posledních dekádách velmi často. Nikdy k tomu však nedošlo. A i kdyby tomu tak v tomto případě nakrásně bylo, jde pouze o polovičaté řešení. NATO nejenom, že bude muset okamžitě poslat vojáky a vybavení na místo, bude však muset rovněž učinit celou řadu dalších vážných rozhodnutí. NATO je přitom známé tím, že mu vždy tvrá příliš dlouho, než přikročí ke konkrétnímu kroku. V době, kdy ona údajně blesková pomoc dorazí, Rusové už budou mít dávno všechny základny pod kontrolou,“ vyjadřuje se k NATO skepticky Krauthammer.

„Zatím tedy jen víme, co NATO neudělalo. Ani se nepokusilo přijít s nějakým krokem, který by měl na Rusko zastrašující účinek. To znamená zřídit v Pobaltí a východním Polsku své trvalé základny. Pokud by se tak stalo, ruský vůdce by věděl, že jakákoli agrese ze strany Ruska vůči těmto státům by automaticky znamenala otevřenou válku se Západem,“ navrhuje Krauthammer možné řešení.

„Přesně takhle jsme to přece dělali i za dob studené války. Američtí vojáci v západním Německu by také nebyli sami o sobě schopni zastavit případnou ruskou invazi. Sovětský svaz ovšem věděl, že pokud by proti nim zaútočil, znamenalo by to začátek války se Spojenými státy. Podobná stratagie dnes udržuje mír i v Koreji. Dokonce ani bezohledné severokorejské vedení se neodváží přejít přes demilitarizovanou zónu. Riskovali by tím válku s USA,“ je přesvědčen Krauthammer.

Zastrašovací strategie dokonale plní svůj účel. Nějaké bleskové vysílání jednotek tento efekt nahradit nemůže. Ve Walesu bylo nicméně toto rozhodnutí prezentováno jako velký úspěch. „V Estonsku a Polsku však brzy poznají, jakou váhu mají podobná hlasitá prohlášení od organizace vedené člověkem, který je ztělesněním rozpolcenosti a nerozhodnosti,“ varuje Krauthammer na závěr svého komentáře.