Ústavní soud v březnu zrušil část zákona, podle nějž museli telefonní operátoři a poskytovatelé internetu uchovávat půl roku provozní a lokalizační údaje svých klientů. Nyní se ale téma stává opět aktuálním, neboť ministerstvo vnitra zaslalo do připomínkového řízení stejnou novelu.

Policisté si totiž po zrušení sporné části zákona stěžovali, že tímto krokem přišli o nástroj při vyšetřování trestných činů nebo pátrání po zmizelých lidech. I podle ministerstva jde často o jeden ze základních důkazů. "V řadě případů je výskyt mobilního telefonu v místě činu jedinou stopou, která může orgány činné v trestním řízení dovést k osobě, která má určitý vztah k místu činu," obhajuje vnitro svoji novelu.

U výpisů nebylo jisté zabezpečení

Ústavnímu soudu však vadilo, že nebylo jasně stanoveno, kdo a z jakého důvodu může tyto informace vyžadovat. Také prý nebyla stanovena pravidla pro zabezpečení údajů či vymezena doba pro jejích uchovávání.

"Pokud by orgány činné v trestním řízení neměly přístup k provozním a lokalizačním údajům, bylo by odhalování pachatelů trestných činů páchaných za pomoci či prostřednictvím mobilních telefonů či internetu značně ztíženo a u některých typů trestné činnosti dokonce znemožněno," odůvodňuje dál vnitro obnovení zákona. Že by se zachoval současný stav, bylo by to podle ministerstva nemyslitelné.

Čtěte více:

• Věřili byste tomu? Policie se zajímala o 80 tisíc výpisů z telefonů
• ÚS dal za pravdu poslancům. Operátoři už nebudou uchovavat korespondenci 
• Policie se diví. Po nálezu ÚS jí operátoři nechtějí dávat data