Koronavirus představuje skupinu virů, které způsobují nemoci v rozpětí mezi běžným nachlazením až po vážné dýchací obtíže. Několik těchto virů již známe, ale virus s kódovým označením 2019-nCoV, (2019 novel coronavirus), který propukl v čínském Wu-Chanu, je něco nového, říká dr. John Campbell, který v Anglii učí zdravotní sestry a bratry ve svém novém videu na YouTube. 

„To, co to dělá, je, že způsobuje lidské virové infekce dýchacího ústrojí,“ říká Campbell. „Tady se bavíme o infekcích dýchacího ústrojí,“ dodává. „Infekce dýchacího ústrojí mohou způsobit viry nebo bakterie,“ vysvětluje. „Koronaviry jsou zoonózy, koronavirus je jednou ze zoonotických nemocí. To jsou infekce, které dostáváme od zvířat, takže v tomto případě to jde od zvířat,“ vysvětluje a připomíná další případy rozšířených nákaz koronaviry MERS z roku 2012 a SARS z roku 2003.

Dále se věnuje tomu, jaké má nový koronavirus klinické vlastnosti. „Nejnovější data z Číny ukazují, že 98 procent lidí, kteří onemocní koronavirem, dostává horečku, takřka každý, kdo onemocní touto nemocí, má horečku nebo zvýšenou teplotu,“ říká.

„A to je ve skutečnosti dobrá věc, protože virům je obecně méně příjemně v těle člověka, který má horečku,“ vysvětluje. „76 procent pacientů dostává kašel,“ vysvětluje a ukazuje další údaj informující o tom, že 44 procent nemocných koronavirem trpí bolestmi svalů a únavou. „28 procent postižených trpí hleny, osm procent pacientů bolí hlava, pět procent nemocných vykašlává krev, tři procenta trpí průjmem, což je zajímavé, jelikož tento virus tedy evidentně v první řadě ovlivňuje dýchací ústrojí a ve druhé řadě také zažívací a střevní ústrojí. A 55 procent pacientů trpí ztíženým dýcháním, krátkým dechem,“ vysvětluje dr. John Campbell.

„A teď se podíváme na možné komplikace této nemoci,“ říká. Jednou z těchto komplikací je vážná akutní infekce dýchacího ústrojí neboli zápal plic, vysvětluje. Plíce se v takovém případě plní kapalinou, což činí dýchání obtížným. Další komplikací je podle jeho informací i syndrom akutní respirační tísně. „Výsledek je podobný jako u zápalu plic, v plicích budete mít tekutinu,“ uvedl. Pacient s tímto syndromem bude mít velmi krátký dech, doplnil Campbell. „Budou dýchat velmi mělce a velmi rychle,“ dodal. Podle Campbella může takový stav způsobit hypoxii: tedy nedostatek kyslíku v tkáních těla, pokud se tedy nedaří kyslíku přes plíce dostávat do krve.

Dále se podíval na další data. V průměru mezi počátkem nemoci a začátkem komplikací: tedy krátkým a mělkým dýcháním, případně zápalem plic, uplyne doba osmi dnů, uvedl. „A průměrná doba mezi nástupem prvních symptomů a přijetím do nemocnice podle dat, které přišly z Číny, činí sedm dní,“ dodal. „Čas mezi začátkem prvních symptomů a uvedením pacienta na umělou plicní ventilaci činil 10,5 dne,“ řekl Campbell.

Dále se věnoval možnosti přenosu této nemoci. Původní přenos podle Campbella fungoval ze zvířat na lidi. Nyní se ale nemoc šíří z člověka na člověka, a to kapénkovým přenosem: tedy smrkáním, kýcháním, kašlem. Kromě nosohrtanových sliznic může virus do člověka přejít i skrze nechráněné oči. Nemocný člověk může být skrze kýchání a kašlání infekční i na vzdálenost přesahující dva metry, říká Campbell s tím, že to obzvláště platí u lidí, kteří si nedávají ruku před ústa.

Virus ovšem může přežít i na jakémkoliv povrchu, který se dostane do kontaktu s kapénkami nemocného člověka, a to po dobu pěti dní, říká Campbell. „To znamená, že když se něčeho dotknete, povrchu, na který kašlal někdo před pěti dny, virus se může dostat na vaši ruku,“ říká. A když si pak například otřete tvář, ústa nebo promnete oči, může vstoupit do vašeho těla, dodává. „To je to, proč je tak zásadní mýt si pořádně a často ruce,“ říká. Pravděpodobnější je, že virus chytnete v interiéru, v nějakém uzavřeném prostoru, než venku v exteriérech, říká.

Podle Campbella se rovněž spekuluje o tom, že nositeli viru mohou být i lidé, u kterých se dosud žádné symptomy neprojevily, nebo se projevily a třeba jen mírně. Podle Campbellových údajů může být nemocný několik dnů (2, 5, 14) nakažlivý během inkubační doby, a přitom se může stále cítit dobře. „Nejsme si ještě úplně jistí, ale vypadá to, že prvních pár dnů nakažení lidé nemusejí mít žádné symptomy, a být přitom infekční,“ poznamenává.

„Jak se chránit proti koronaviru a chránit i svou rodinu?“ pokládá Dr. Campbell řečnickou otázku. „Zůstaňte doma, vyhýbejte se letadlům, autobusům i vlakům,“ nabádá. „Vyhýbejte se blízkému kontaktu s lidmi trpícími symptomy nebo potenciálními přenašeči. Noste kvalitní zdravotnickou masku a těsnící ochranné brýle,“ říká Campbell a rovněž doporučuje rukavice. Dále doporučuje, aby lidé nevěřili dezinfekci rukou a vyhýbali se nemocnicím. Campbell dále poznamenává, že nemoc je zhruba stejně infekční jako SARS, ovšem má oproti němu nižší úmrtnost. NA SARS umíralo v průměru deset procent nemocných, na nový koronavirus jsou to zatím podle odhadů tři procenta.

Zdravotní péče je podle Campbella z velké části tzv. podpůrná, jelikož neexistuje dosud dostupná cílená léčba nebo vakcína, udržovat pacienta v teple a aby měl dostatek tekutin, tedy hydratovat, jíst podle libosti, v případech komplikací je nutné umělé dýchání, to se týká například zápalu plic. Zápal plic a nedostatek kyslíku je ostatně podle Campbella i důvodem toho, proč jsou pacienti s koronavirem hospitalizováni.