Připomněl, že Sněmovna se ocitla v historickém momentu, kdy poprvé projednává žalobu na prezidenta.

Prezident, stejně jako poslanci, je volen přímo voliči. A Vondráček poslance vyzval k úctě k voličům. „Lid je zdrojem veškeré moci v ČR,“ citoval z ústavy.

„Žaloba na prezidenta má být výjimečným řešením mimořádných situací,“ pokračoval předseda Sněmovny. Jako příklad takové situace uvedl postup Emila Háchy v březnu 1939, kdy odevzdal klíče od Pražského hradu Adolfu Hitlerovi.

„Nemá být pokračováním politického boje jinými prostředky, byť by ten boj byl sebetvrdší,“ zdůraznil Vondráček.

A pak vyprávěl příběh z USA, kde institut ústavní žaloby na prezidenta vznikl. Poprvé zde byl prezident žalován roku 1868. Tehdy se souhrou politických okolností stalo, že se stal prezidentem jižanský demokrat Andrew Johnson, což v rozjitřené atmosféře po občanské válce přivádělo severské senátory k nepříčetnosti.

„Neměli na něj žádný nástroj, tak jej žalovali za pohrdání Kongresem,“ připomněl Vondráček slova Václava Lásky, že Poslanecká sněmovna je prezidentovým řáděním postižena nejvíce.

A pokračoval: „Žaloba byla podána, politická scéna byla plná nenávisti. Někteří kongresmani před ním demonstrativně chodili ve zkrvavených košilích.“

Rozložení sil bylo takové, že rozhodující hlas měl senátor Ross z Kansasu. V úřadu byl čerstvě, neboť jeho předchůdce pod tlakem spáchal sebevraždu.