Tým pro Ukrajinu, který tvoří skupina dobrovolníků, již působí na Ukrajině od roku 2014, kdy Rusko zabralo Krym, má mimo jiné za cíl přibližování Ukrajiny západním standardům a to se podle Heřmánka pomalu daří. „Ta země se západním standardům postupně přibližuje, jako my jsme se v 90. letech snažili přiblížit západnímu Německu, tak zhruba takový rozdíl bych tam vnímal. Ale na druhou stranu v těch větších městech jsou mnohem luxusnější obchody, než jsou třeba u nás, jsou tam ale větší rozdíly,“ uvedl Heřmánek v pořadu Interview ČT24.

Samozřejmě připouští, že na Ukrajině je korupce, vidí ale prý ochotu se jí zbavovat a jít směrem západních pravidel. „Můžu to srovnat na tom, že když jsme tam vozili pomoc, nikdy si nám neřekl na celnici nikdo o úplatek, ale předtím to bylo běžné. Tyto standardy se zlepšují, všude jsou nápisy, že je úplatek trestný atd. A je to i v místech, kde víme o tom, že ukrajinská policie v některých lokálních oblastech se pokoušela vybírat nějaké nelegální pokuty, tak dostali razantní stopku od ukrajinské armády, že v tomhle období už ne,“ líčil místopředseda Team 4 Ukraine.

Tlumočil názory Ukrajinců, které na Ukrajině potkává, že chtějí na Západ: „Rozhodně chtějí, budeme-li se bavit o majoritě, stejně jako jsme chtěli my lepší život, lepší sociální zabezpečení, lepší služby a lepší šance pro naše děti. Kolik lidí migruje do Ruska na Východ za lepším životem? Ono jich moc není, spíš je to naopak,“ pokývl Heřmánek rameny.

„Všichni máme jeden cíl, a to je pomoct lidem na Ukrajině,“ říká Heřmánek k aktivitám Týmu pro Ukrajinu. Organizace zajišťuje pro Ukrajinu vojenskou i humanitární pomoc.

Dováží zdravotnický materiál, vakuové matrace,  záchranářské kufry, škrtidla k zastavení krvácení, sanitky apod. Ukrajinským vojákům podle jeho slov stále chybějí u některých jednotek helmy a vesty. „Teď je tam vlastně mobilizovaný celý stát, bavíme se zhruba o milionu mobilizovaných. Když se pošle deset tisíc vest nebo helem, tak to je svým způsobem jako kapka v moři,“ podotkl.

Po začátku invaze mnoho lidí finančně pomáhalo. Původní nadšení podle Heřmánka s časem opadá. „Máme specifickou skupinu lidí, která nás sleduje a podporuje. To je taková sociální bublina, která vždy bude Ukrajinu a její boj za svobodu podporovat, samozřejmě i jim vysychají zdroje a objem té pomoci klesá, ale ne počet dárců, spíš co si mohou dovolit,“ uvedl Heřmánek. Materiál organizace shání vyhlášeními sbírky na sociálních sítích.

Jak a kde zjišťuje Tým pro Ukrajinu, co je právě nejvíc potřeba? „Od začátku války od kontaktů, které už na Ukrajině máme. Významně se prohloubil počet těch kontaktů, lidí, jednotek a institucí, se kterými se bavíme a stýkáme, takže to se zlepšilo a od nich máme neustále zpětnou vazbu, co je třeba,“ uvedl Heřmánek s tím, že často pomoc dovážekí do válečné zóny, třeba kilometr od fronty, kam se dostanou na speciální povolení.

Přejí si Ukrajinci konec válkuy i za cenu nějakých ústupků? „Mají toho dost, chtějí konec, ale rozhodně ne za cenu toho, že by něco z Ukrajiny dali. Máme možnost se bavit s obyčejnými lidmi, s vojáky a to skálopevné přesvědčení tam je, že tam bylo už prolito tolik krve, že nic Rusku nedají a nenechají si vzít, co je jejich. Vojáci nechtějí bojovat, ale nechtějí se vzdát a dát Rusku nic, co není jeho,“ popsal Heřmánek.