Cizinec byl nejdříve ve vazbě, nyní je stíhán na svobodě. O propuštění z vazby rozhodl v červenci nejdříve brněnský městský soud, státní zástupce proti tomuto rozhodnutí ale podal stížnost. Krajský soud následně v srpnu rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.

Podle tehdejšího názoru městského soudu byly významně oslabeny materiální podmínky vazby. Nahradil ji písemný slib obviněného a dohled probačního úředníka. „Důvody vazby i nadále trvají, došlo však k jejich zmírnění,“ sdělila tehdy mluvčí soudu Petra Láníčková. Soudce měl navíc podle ní pochyby o tom, že by mělo jít o vraždu. „Pan soudce rozhodující v přípravném řízení o vazbě se však s právní kvalifikací, pro kterou bylo zahájeno trestní stíhání obviněného, neztotožnil,“ dodala Láníčková. Soudce v této fázi řízení ale není oprávněný trestný čin překvalifikovat, přísluší to orgánům činným v přípravném řízení.

Záhy po mladíkově smrti se částí romské komunity začala šířit nenávist vůči Ukrajincům, událost z 10. června také vyvolala v Brně nepokoje. Následoval střet v Pardubicích, při kterém měla trojice Ukrajinců čelit přesile Romů, ovšem následně to byli právě Romové, kdo si stěžoval na ohrožení svého bezpečí, a následujícího dne, což byla neděle, uspořádali protestní průvod městem.

Ministr vnitra Vít Rakušan tehdy ujišťoval, že policie přistupuje ke všem stejně, a obě skupiny varoval: „Komu prospěje rozdmýchávání sporů mezi Ukrajinci a Romy? Nikomu kromě těch, kdo ani Romy, ani Ukrajince nemají v lásce.“

Následovalo několik menších konfliktů, třeba v Ústeckém kraji v Krupce nebo v Bílině. Za vrchol těchto sporů byl mnohými považován incident ve vyloučené lokalitě v Brně, kde si skupina Romů „došla“ do ulice, kde žijí Ukrajinci, a pod okny jim vyhrožovala mimo jiné použitím zápalných láhví.

Klidu nepřidala ani některá vyjádření politiků z vládní koalice. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka doprovodil na Twitteru slib zpřísnění kontroly sociálních dávek obrázkem Roma s pivem, nad kterým se pozastavil i jeho vládní kolega Vít Rakušan. Senátorka ODS Miroslava Němcová zase přes server PrahaIN.cz Romům vzkázala: „Značná část Romů nepracuje a žije právě ze sociálních dávek. Oni jsou ti poslední, kteří by měli protestovat proti tomu, že stát dává podporu uprchlíkům, kteří k nám utekli, aby zachránili své životy. Podpora Romů ze strany státu je mnoho let maximální a společnost je k této menšině velkorysá.“

Červnový incident v Brně posílil protiukrajinské nálady mezi částí Romů. Emoce vyvolala pak i řada dezinformací na sociálních sítích o napadání Romů Ukrajinci, které policie vyvracela. Řada romských osobností protiukrajinské akce odsoudila, varovala před uplatňováním kolektivní viny a vyzývala k rozvaze a ověřování zpráv.

Do řešení se zapojily i vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková se zmocněnkyní pro romské záležitosti Lucií Fukovou. Šimáčková oznámila, že stát postaví tým expertů, který bude mít za úkol prevenci předsudečného násilí a zmírnění případného napětí. Sdělila, že součástí týmu budou lidé s několika resortů i neziskového sektoru. 

ParlamentníListy.cz se ptaly na podrobnosti včetně hodnocení úspěšnosti projektu, financování a složení expertní skupiny. „Tým vzniká z iniciativy a pod záštitou zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Laurenčíkové Šimáčkové, a to jako reakce na současnou eskalaci napětí mezi částí romské a ukrajinské komunity, ale také jako součást dlouhodobějšího plánu ustavit skupinu pro prevenci předsudečného násilí a násilné radikalizace. Nebude to tým zaměřený na ‚boj proti šíření protiukrajinských dezinformací mezi Romy‘, byť téma šíření poplašných zpráv a podněcování k násilí bude patřit mezi jednu z agend tohoto týmu. Hlavním cílem skupiny bude nicméně prevence a včasná reakce pro případy eskalace napětí mezi jakýmikoli skupinami (nejen Romy a Ukrajinci) – dnes i v budoucnu,“ přiblížila Anna Kociánová z Úřadu vlády, PR specialistka.

Součástí týmu budou podle jejích slov zástupci všech relevantních resortů. „Zejména tedy Ministerstva vnitra, Ministerstva pro místní rozvoj, Úřadu vlády, zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny, postupně budou přibývat také zástupci dalších relevantních ministerstev. Neboť se jedná o téma, které zasahuje do řady gescí. Dále pak také zástupci nevládního sektoru, zranitelných skupin, měst a obcí. Složení skupiny zatím není finální, bude se proměňovat také podle konkrétních situací a potřeb,“ sdělila Kociánová. Členové skupiny prý budou vybíráni zmocněnkyní pro lidská práva a dále též na základě nominace členů pracovní skupiny podle aktuální situace a potřeby.

Ideálním kritériem pro měření úspěšnosti je podle jejích slov omezení či prevence konkrétních incidentů předsudečného násilí, násilné eskalace, podněcování k násilí a nenávisti.