V kauze údajného zapojení ruských agentů do výbuchu skladu ve Vrběticích zatím oficiálně víme, že existuje ,,důvodné podezření“, že tomu tak bylo. Z Respektu víme, že agenti měli být do skladu objednáni, ale přímý důkaz, že tomu tak bylo, nemáme. Premiér Babiš říká, že dokument BIS bude chtít nechat odtajnit. Jak jste z toho ,,moudrý“?

Protože vím, jak moc nikdy generál Koudelka lhal prezidentovi ve věci výroby novičoků v Československu i Česku, považuji současnou reakci prezidenta Zemana, premiéra Babiše i ministra vnitra Hamáčka za značně unáhlenou až diletantskou a nejspíš vynucenou politickým vydíráním. Situace si nevynucovala mimořádnou tiskovku předsedy vlády. Dovedu si představit rozezlené loutkovodiče čerstvě odvolaného ministra zahraničí Petříčka, že se jim Petříčkova prohra a náhlý obrat české zahraniční politiky včetně plánované cesty Hamáčka do Moskvy pranic nelíbily. Stejně jako se jim nelíbí zapojení Ruska, o kterém se ví už teď, že bude chtít poloviční cenu za nejnovější design (VVER-1200) poptávaného nového jaderného reaktoru. Westinghouse krachuje a zoufale potřebuje referenční zakázku, aby se vybabral z dluhů. Evropská unie potřebuje namísto nedodávajících západních firem ruský Sputnik a USA tomu potřebují zabránit. Nač živit nepřítele? A lidé jako Petříček si zoufale potřebují zasloužit mzdu.

Rozparcelujme si ,,důvodné podezření“: Nějací lidé se před několika lety objednali na prohlídku zaplacených, už vyskladňovaných zbraní. Nakonec nepřišli. Sklad nicméně bouchl a zahynuli v něm dva zaměstnanci soukromé firmy Imex. Chápu, že přeprodávat ve velkém zbraně je riskantní věc. Prodávat je nějakému Bulharovi je problém. Chápu, že prostupnost balkánských hranic je nekontrolovatelná a zbraně mohly skončit u džihádistů stejně jako u nějaké kosovské milice. Ale ten Bulhar měl zjevně prověrku českého Ministerstva zahraničí i Ministerstva průmyslu a obchodu, které kšeftům se zbraněmi vydávají bumážky. Čili i rozvědky. Jemu bumážku vydali. Ti neznámí lidé z Tádžikistánu museli také být dostatečně důvěryhodní a obeznámení s podrobnostmi chování v případě, že žádali o prohlídku muničáku. Jestli měli ruské, nebo bulharské pasy, je snad jedno… nepřipadá mi normální, aby do privátního muničního skladiště přišel člověk z ulice, prohlásil, že si ty tisíce samopalů hodlá vyzkoušet, a oni ho pustili dovnitř. 

Co mi už nepřipadá normální, je informace, kterou jsem získal ze spolehlivého zdroje, že se tehdy ztratilo 5 000 samopalů. RPG, střelivo, granáty a miny už nikdo nespočítá, ale hlavně počítali. Jestliže 5 000 hlavní chybělo, pak má Česko vážný bezpečnostní problém. Protože je otázka, zda je možné takové množství zbraní vyvést, anebo mají sloužit k ozbrojení nějaké skupiny zde, v Česku. To, že pak někdo po sobě uklízel časovanou náloží, je logické. Pojišťovna to nejspíš uhradila. 

Od té doby, kdy došlo k uklizení prostoru Vrbětic, už žádné informace po Praze neběžely. Přišití údajných Skripalových vrahů do tohoto patchworku už je strašně umělé, takže s vrcholnou pravděpodobností lživé. Novičok v Salisbury byl nesmysl. Karikatura na Roberta Clancyho. Něco jako Citrón v kauze Srba. Nebo  Mr. Wint a  Mr. Kidd v Jamesi Bondovi. Tipoval bych to na stejného scenáristu. V BIS. 

Každopádně jsme nechali vyhostit osmnáct ruských diplomatů, u kterých máme mít potvrzeno, že jde o ruské zpravodajce. Moskva hrozí odvetou, většina politického spektra vypaluje slovní salvy. Je to správný postup?

Jak se potvrzuje, že ten či onen dělá pro tu či onu službu, má-li diplomatické krytí?  No nic, nebudu vás trápit. 

Musím se ale omluvit těm, kteří byli vyhoštění, protože za a) se to tak nedělá a za b) je to zbytečné. Pokud pracovali pro tu svoji službu s diplomatickým krytím např. asistenta vojenského přidělence, pak je to legitimní součást diplomatického sboru a jméno své služby mohli mít i na vizitce. Místo nich přijdou jiní. Pokud pracovali jako nelegálové, pak místo nich také přijdou jiní a zatímco zdejší kontrarozvědka už tyhle znala, na zvyky nových si bude muset sledka zvykat.  

Ve standardní zemi spolu chodí špioni na pivo. Jsou profesionálové, ne nepřátelé. Takhle kdysi česká rozvědka ukončovala vietnamskou válku z baru v sídle OSN v New Yorku. 

Ve standardní zemi se konfliktně dekonspirovaný agent chytí přímo při činu, který nejde okecat – při přebírání kopií tajných vojenských dokumentů od nějakého zrádce v řadách genštábu. O tom je jeden díl Hříšných lidí města pražského – Špion přijede v sedm.  

Buď se chycený špion na místě nacpe hlavou do kanálu, aby se napil sraček, nebo se zatkne, debrífuje za použití drsnějších vyšetřovacích metod a poté tiše vyhostí. Jeho charge d’affairs si vyslechne nótu, vykoktá ze sebe omluvu, a tím je to sprovozeno ze světa. Příště se to může stát zase nám. Špionáž je běžnou součástí diplomacie. Jen Izrael kdysi udělal z odhalení špiona událost pro tisk. Mírové hnutí z toho žilo několik let. Za studené války proslul jeden most tím, že přes něj courali špioni ze Západu na Východ a zase naopak. Všichni se ke všem chovali slušně. Glienicker Brücke. Je o tom také film, americký. Režíroval ho Steven Spielberg. Most špionů. Mimochodem… jednoho z těch, kteří přes ten most přecházeli jako poslední, známe  oba: Karla Köchera.

Jen ideologičtí idioti, poslankyně Langšádlová a senátorka Němcová nesnášejí každého Rusa, nerozlišujíc, jestli je to Rus, nebo rus.

Pokud bych měl připustit, že skutečně existuje ten, který měl ruce od semtexu, a byl to Rus, uvažoval bych o nestátních aktérech spíše než o ruce Moskvy. O zbrojařově bulharské konkurenci, námezdních žoldácích apod. Možná bych uvažoval i o majitelích skladu. 

Určitě bych neuvažoval o Rusku jako státu, vládě. Putinovi. Ono to totiž nemá smysl. Proboha, proč by Rusko, které investuje miliardy dolarů do oslabení ukrajinské vydírací pozice výstavbou plynovodu Severní proud II, obcházející hladovou Ukrajinu i nestabilně se chovající Polsko, vedoucí do Německa, nebo které hodlá u nás postavit svou nejmodernější elektrárnu VVER-1200 podobnou té v Novovoroněžské, ohrozilo svou pozici kvůli pár tisícovkám samopalů a bednám střeliva? 

České republice nabízel přitom doteď Rosatom nejnovější reaktor generace III+ s vodními nádržemi, který používají bloky jaderné elektrárny Leningradská II v Rusku. A nabízel jej za poloviční cenu oproti Američanům. Navíc s vyřešeným financováním. Tak proč? To nemá logiku. 

U Američanů to logiku dává. Neuspěli ve vývoji jaderných elektráren, Westinghouse se potácí neschopná čehokoliv, „demokratický“ zkapalněný plyn, získaný frakováním, nikdo v Evropě nechce, protože je předražený. Musejí se dívat, jak Evropa dokončuje svou energetickou závislost na Rusku. A jejich Polsko, do kterého tolik investovali, a jejich Ukrajina, kterou okrádal dokonce syn současného amerického prezidenta, si vybrala špatného strategického partnera pro svou geopolitickou hru. Je. Zemi bez rezerv. Bez zdrojů. Američan by chtěl demokracii a svobodný, USA dokořán otevřený trh na Ukrajině, ale za ukrajinské peníze. Aby k majetku přišel zadarmo. Jako mladý Biden. 

Rusů, kteří mají za sebou vojenský, mnohdy speciální výcvik, a přitom nejsou Putinovi agenti, se  jen v Praze bude flákat několik stovek, ne-li tisícovka. Plus stovky dalších ze všech bývalých republik SSSR. Od taxikářů, podnikatelů po „podnikatele“ hlídající nějaké kurvy na nábřeží. Uhlídat je všechny mezi dvěma desítkami tisíc krajanů nelze. 

Pokud by bylo přesvědčivě prokázáno, že Rusko jako stát v roce 2014 skutečně nechalo sklad vyhodit do vzduchu, co by to znamenalo pro česko-ruské vztahy? A jak by se to projevilo v mezinárodním kontextu?

Pro česko-ruské vztahy by to znamenalo ochlazení jako za studené války. Možná horší. Tohle je facka, která bude bolet dlouho. Jedny i druhé. Zvláště proto, že Rusko nebralo nikdy Česko jako nepřátelskou zemi, ale jako zemi bezpečnou. Pro diplomaty i tzv. nové Rusy, kteří zde rádi ubytovávali manželky a děti. Kde děti chodí do „evropských“ škol.

Mezinárodní kontext poznáme už zítra. Namísto Prahy bude hostit nejspíš setkání na nejvyšší úrovni Biden – Putin Vídeň, rakouský kancléř Kurz bude oním peacemakerem a my budeme mít nejspíš jen z ostudy kabát, dražší plyn, ropu, vodku a šproty.  

Pokud jde o objem a povahu zničené munice, o jakou sílu vlastně šlo? K vyzbrojení jak velkých jednotek by mohla posloužit?

Na válku o Prahu by stačila. Ale musíte se zeptat pojišťovny firmy IMEX… 

Firma IMEX Group, která obchoduje zbrojním materiálem a sklad měla pronajatý, neeviduje žádosti o vstup obou agentů a vůbec je nezná. Stejně tak neeviduje žádné deklarované transakce s konečnými uživateli v Sýrii či na Ukrajině, pokud jde o ,,rozhodnou dobu“. Jak si to vyložit?

Jako ve filmu Obchodník se smrtí. Nijak. IMEX prostě dává od „zjištění“ a „důkazů“ Koudelkovy BIS ruce pryč. Asi si to může dovolit.

Některé čtenáře možná může překvapit, že české firmy jsou součástí obchodů s vyřazenými či starými zbraněmi. O jak významný obchod vlastně jde, rámcově, pokud jde o ČR?

Za desítky miliard celkem. Ale kolik je kterých zbraní ročně, bude nejspíš vědět Jiří Hynek, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu. Máme stále některé sklady západního okruhu Varšavské smlouvy, sklady ČSLA, která byla schopna vyzbrojit každého muže v Československu, a sklady Lidových milicí. Jsou zde uskladněny zbraně pamatující ještě střelbu do dělníků u Duchcovského viaduktu či květnové povstání v roce 1945. Dobře naolejovaná puška v dřevěné bedně vydrží dlouho… dlouho. A delaborace starého velkorážného střeliva či raket je také dobrý kšeft. Takže se i nakupuje a zpracovává, nejen skladuje a prodává.