„Peněz mají některé multikulturalistické politické neziskovky opravdu dost. Zvláště ty, které se účastní pašování migrantů přes Středozemní moře,“ řekl ParlamentnímListům.cz právník Robert Kotzian, autor knihy Politické neziskovky a jejich boj proti západní civilizaci.
České organizace, věnující se pomoci uprchlíkům, na tento zdroj financování příliš spoléhat nemohou. Jejich hlavním zdrojem příjmu jsou proto veřejné rozpočty a z nich vypisované dotační a grantové tituly, případně smlouvy na poskytování placených služeb.
Podle slov Martina Rozumka, ředitele Organizace pro pomoc uprchlíkům, pro ParlamentníListy.cz v roce 2015, jeho organizace čerpá větší část svých zdrojů z prostředků Evropské unie. I pohled na dotace a smlouvy s Českou republikou je ale velmi zajímavý.
Web Hlídač státu eviduje u této organizace celkem 548 uzavřených smluv v celkovém objemu 691 milionů. Dále 301 dotací, v souhrnu 328 671 651 korun. A také 120 veřejných zakázek.
Jeho ředitelka Magda Faltová je letošní držitelkou Ceny Alice Garrigue Masarykové, kterou uděluje Velvyslanectví USA.
Celkem osmnáct „migračních“ neziskovek je asociováno v Konsorciu nevládních organizací pracujících s migranty. Figurují zde Organizace pro pomoc uprchlíkům i Sdružení pro integraci a migraci, Magda Faltová je členkou exekutivy.
Dále v ní působí třeba Charita Česká republika, Multikulturní centrum Praha, nebo Společnost pro příležitosti mladých migrantů META. Nechybí nadnárodní neziskovky jako Amnesty International nebo Adra.
Figuruje zde ale také organizace Nesehnutí, která „podporuje angažovaní lidi, kteří se zajímají o dění kolem sebe s cílem budovat společnost založenou na respektu k lidem, zvířatům i přírodě“.
A členem je i Člověk v tísni, který se jako největší česká nevládka, věnující se téměř všem aktivitám neziskového sektoru, pohybuje ve zcela jiných číslech. Hlídač státu, který funguje pouze v posledních letech, eviduje s touto organizací 2 270 smluv za 25 miliard. Dotací měl v průběhu let čerpat za 2,7 miliardy.
Jako příklad lze uvést třeba dotaci na „rozvoj komunitiních organizací jako aktérů dobré správy věcí veřejných v Moldavsku a Gruzii“, přidělenou v roce 2021 ve výši 2 793 128 Kč.
Tyto organizace jsou financovány ze širokého spektra zdrojů. Přes různé nadace je podporují firmy, vybírají od jednotlivců, podstatnou složkou jsou i peníze daňových poplatníků. Nelze, jak připomněl ředitel Rozumek, opomenout ani zdroje zahraniční, ať z Evropské unie, nebo například z tzv. Norských fondů.
Pokud se podíváme na konkrétní případ hospodaření neziskové organizace v jednom roce, tak Organizace pro pomoc uprchlíkům za rok 2022 obdržela na provozních dotacích 60 milionů a 342 tisíc korun. Dalších 3,4 milionů získala na příspěvcích a 1,4 milionu na „tržbách za vlastní výkony a za zboží“.
Celkové výnosy 65 557 000 korun znamenaly zisk v hodnotě čtvrt milionu. Z nákladů šla největší část, téměř 46 milionů, na „osobní náklady“.
Martin Rozumek pro ParlamentníListy.cz v roce 2015 ale uvedl: „Ani jeden z mých kolegů v Organizaci pro pomoc uprchlíkům, kteří mají vysokoškolské právní nebo sociální vzdělání a mluví několika světovými jazyky, nedosahuje ani průměrné mzdy v Praze. Proto nám také často odchází“.
Sdružení pro integraci a migraci i v pandemií utlumeném roce 2020 potřebovalo ke své činnosti více než deset milionů. Ty získalo především z dotací z evropských prostředků či z veřejných rozpočtů od ministerstev, české vlády a od komunálních celků.
Nejvíce dostala od Evropského strukturálního a investičního fondu, šlo o částku převyšující šest milionů. Druhým největším příspěvkem bylo 2 298 659 korun od pražského magistrátu a 569 276 korun přišlo od Fondů Evropského hospodářského prostoru a Norska.
Nemalé částky chodily z veřejných financí i prostřednictvím Úřadu vlády (441 687 Kč) či z Ministerstva práce a sociálních věcí (154 032). 45 971 Kč přišlo z resortu ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) a přes 48 tisíc zaslala Praha 3.
Přijaté finance pak nejvíce pohltily mzdy – šlo na ně 6 milionů a 257 tisíc.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jakub Vosáhlo
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.