Zaorálek si prý nedovede představit, že by syrský prezident dlouhodobě vládl v Sýrii, ale v tuto chvíli u moci musí zůstat. Ale jestli si někdo myslí, že dobytí Aleppa bude znamenat nějaký zlom v té válce, tak to není pravda. „Ta válka se povede dále. Situace v Aleppu je zoufalá. My jsme měli tři dny příměří a za tu dobu se tam nepodařilo poslat jediný humanitární konvoj,“ posteskl si Zaorálek.

Podle českého ministra situaci nepomáhá ani fakt, že se v USA mění vláda, dnes máme dobu určitého mezivládí. Za vůbec nejhorší označil kroky Bašárovy armády, která podle všeho v Aleppu zabíjí i děti, aby se z nich v budoucnu nemohli stát odpůrci režimu, což Zaorálek považuje za absolutně hrozivé zbavení se vší lidskosti.

Dnes se prý kdekdo snaží vyjednávat s Asadem, zda by dovolil pomoct lidem v Aleppu, a daří se nám to alespoň trochu, protože tam má Česká republika stále ambasádu.

Zaorálek mluvil také s tureckým prezidentem Erdoganem, který Evropu varoval, že starý kontinent ještě nemusí čelit tak velké vlně teroristických útoků, jaké čelí Turecko. „Mluvil jsem s generály, kteří mi říkali, že turecká silná armáda je tu jako hráz proti problémům na Blízkém východě. To bychom si měli uvědomit, když tu někteří lehkovážně říkají, hoďme Turecko přes palubu,“ varoval šéf Černínského paláce.   

„Já jsem tam řekl, že stojíme na straně demokracie v Turecku. To je to, co podporujeme v Turecku.“ „A co ty čistky,“ ptal se obratem moderátor. „O tomto my teď debatujeme. My říkáme, máte právo potrestat ty, kteří se na puči podíleli, ale když do toho zatáhnete tisíce rodin, vytvoříte propast a nestabilitu, kterou budete jen těžko zacelovat,“ doplnil k tématu člen vlády.

Turci mají pocit, že Západ nepochopil, co se stalo  

Turci ovšem podle hosta věří, že pučisté měli kontakty i v zahraničí, a pokud nebudou dopadeni i tito pučisté, tak se puč může v budoucnu opakovat. „Oni mají pocit, že Západ dostatečně nepochopil, co se během puče dělo, že byli ohroženi jejich nejbližší spolupracovníci. Oni mají pocit, že to Evropa s nimi neprožila a starala se o to, co bude se zatčenými, aniž se napřed zajímala o to, kdo jsou viníci,“ popsal pohled politiků ze země půlměsíce Zaorálek.

Nepřímo označil za chybu zmrazení přístupových rozhovorů mezi Tureckem a EU, protože EU mohla v jednotlivých kapitolách otevírat otázky zasahování proti médiím, zákazu mučení či nepřipuštění obnovení trestu smrti. „Pokud by byl obnoven trest smrti, tak je to konec jakékoli debaty o lidských právech,“ řekl také Zaorálek.

Český ministr prý také Erdoganovi sdělil, že neplatí pouze to, že by Evropská unie potřebovala Turecko. Ono totiž platí i to, že Turecko potřebuje Evropskou unii.

„Což on uznal. On uznal, že Evropa je v něčem nepostradatelná pro Turecko,“ oznámil Zaorálek. Proto je třeba s Tureckem spolupracovat. V obecné rovině se prý Zaorálek s Erdoganem shodli na tom, že člověk, jenž je označen jako terorista v jedné zemi, kupříkladu v Turecku, by měl být chápán jako terorista i v EU, protože pokud zabíjí v jedné zemi, hrozí, že by mohl podnikat teroristické útoky i v dalších zemích.

Během rozhovoru s Erdoganem ovšem v jednu chvíli došlo i na evropské televizní vysílání. „My jsme tam měli dvě obrazovky a na jedné z nich se objevila dáma z Belgie a prezident Erdogan najednou řekl: my o téhle ženě víme, že spolupracovala s PKK, ale ona utekla a teď v Evropě šíří svou verzi toho, co se v Turecku děje,“ popsal Erdoganovo vyjádření Zaorálek. Dostal prý od Erdogana do ruky seznam údajně nebezpečných osob, které se po EU pohybují. Člen vlády ho prý předá tajným službám. Mimoto ovšem Erdogana upozornil, že demokratické státy v Evropě mohou proti konkrétním osobám zakročit policejně a soudně teprve ve chvíli, kdy proti nim existují jasné důkazy.