Na úvod oznámil, že už mnoho let jezdí do všech končin Česka. „Mě zajímá, jaký život lidé žijí. A ti lidé jsou mnohdy zklamaní. A oni jsou zklamaní zejména z toho, že nejsou respektovaní. O tom se v antropologii hodně mluví. Potřebujeme plat, ale možná ještě víc potřebujeme respekt. Lidé chtějí být respektovaní, chtějí, aby někdo uznal jejich práci,“ prohlásil.

Máme hledat, co nás spojuje

Vidí, že česká společnost je rozdělená. „Jeden pán na Facebooku mi napsal: Vy tu něco povídáte, ale když vyjedete támhle do Slezska, když vyjedete do Bruntálu, tak tam vám plivnou do ksichtu. Omlouvám se za expresivní výraz, ale tohle mi opravdu napsal,“ prozradil Horáček. Ale on prý v tom Bruntále taky byl a žili tam úplně normální lidé, kteří na nikoho neplivali, jen si chtěli povídat. Host respektuje i tyto lidi a rád by jako prezident zastupoval i je.

Prezident či prezidentka musí podle jeho názoru předestřít nějaké pozitivnější vize. Nechce společnost dělit na sluníčkáře a xenofoby. Máme hledat to, co nás spojuje. To je třeba úcta k zemi. Když se hraje hymna, tak lidé povstanou. ... O toto se zkrátka musíme pokoušet,“ apeloval na spoluobčany Horáček.

Když se rozhodovalo o zavedení přímé volby prezidenta, Horáček byl jednoznačně pro její zavedení. Prezident by ale podle jeho názoru vůbec neměl být vrcholový politik. Jako takový totiž má za sebou řadu konfliktů z minulosti, nepřátel či spojenců a nevyřízených účtů. „Já si myslím, že by prezidentem mohl být starosta menšího města, třeba starosta Lanškrouna, který má blízko k lidem,“ poznamenal.

Host velmi lituje toho, že na významné akce dnes nejsou zváni rektoři vysokých škol. „Rektoři našich vysokých škol, to je aristokracie ducha. To jsou lidi, kteří si zaslouží naši úctu. A oni ji ztrácejí. Oni si zaslouží naší úctu. A jak se to projevuje? Že  jim dáváme 19 tisíc plat? To je málo! Já si myslím, že se tohle musí změnit, že se musí vrátit respekt, ten plat a  tu celkovou atmosféru,“ shrnul svůj názor.

Za přínosné ale nepovažuje jen akademiky. Důležitý je pro nás i průmysl. „My jsme dědičně průmyslovou zemí. A pozitivní je všechno, co pozvedá národní bohatství,“ konstatoval Horáček. Bohužel už jsme příliš dlouho montovnou a toto my musíme také změnit. Využil by k tomu pomoci poradců, ale nejen jich. „Já bych spíš dal přednost tomu, že bych mluvil s odborníky přímo z oborů a z akademické sféry,“ oznámil.

Rozumím strachu lidí, ale zakazovat islám je hloupost

Pokud jde o uprchlíky, Horáček má pochopení pro to, že se jich bojíme. „Tak jednak nás není tolik a jednak si tolik nevěříme. Kdybychom si víc věřili, tak bychom se přece nemuseli bát, když si tady jeden člověk rozbalí kobereček a pomodlí se směrem k Mekce,“ řekl.

Říká se také, že Evropská unie uprchlickou krizi zvládne, protože milion uprchlíků představuje zlomek evropské populace.  „To je pravda, ale já to vidím jako potenciální hrozbu, protože my nevíme, co ten milion lidí udělá. V milionu jsou normální lidé s rodinami , ale jsou tam i zločinci,“ konstatoval Horáček. My Evropané bychom proto měli přijmout lepší mechanismy, podle nichž bychom mohli rozdělit poctivé uprchlíky od lumpů. Je to na nás Evropanech. Strach z cizího je v nás však zakořeněn po stovky tisíc let a antropolog Horáček mu rozumí.

Žijeme v demokratické společnosti, kde každý může říkat, co si myslí. To platí i o lidech, kteří by v Česku chtěli zakázat islám. Je možné o tom vést debatu, ale Horáček tento nápad považuje za hloupý. „Kdo tohle nabízí, tak je to normální podvodník,“ uvedl Horáček s tím, že žijeme v určitém demokratickém prostředí, kde máme zaručenou i svobodu vyznání.

Patříme na Západ

Nakonec vyjádřil názor, že Česká republika odedávna patří k Západu  „My jsme od věků součástí Západu. Když se zadařilo, tak naši politici hleděli na Západ. Karla IV. víc zajímalo, co se děje ve Frankfurtu a ne to, co se děje k Moskvě. Nehrajme si na to, že jsme nějaký most mezi Východem a Západem. My patříme na Západ,“ zdůraznil Horáček.

Jako možný prezidentský kandidát počítá s tím, že mu bude věnována velká pozornost a ta mu zřejmě nebude vždy příjemná. Považuje však za důležité, aby lidé věděli co nejvíc o kandidátech na prezidenta.

„Počítáte s tím, že Vás budou novináři propírat?“ ptala se moderátorka. „To je jako kdybyste se mě ptala, jestli jsem úplnej blbec“, rozesmál se Horáček. Počítá s tím, že o něm novináři napíšou mnoho věcí a považuje to v podstatě za správné. Podle vlastních slov nemá co skrývat, byť by nebyl rád, kdyby se u kteréhokoli z kandidátů rozebíraly ty největší intimnosti. To do přímé volby prezidenta nepatří.