Výbor rovněž podobně jako v minulých letech kritizoval vysokou míru umísťování dětí do ústavní péče v ČR, což se podle něj týká zejména dětí s postižením. České vládě doporučil, aby přišla s plánem postupného zrušení ústavní péče, která by měla být nahrazena péčí o děti v rámci rodin či komunit. Zvláštní pozornost by ČR měla podle výboru věnovat situaci postižených dětí, Romů a dětí mladších tří let.

Zákaz posílat děti do tří let do ústavů měl v Česku podle dřívějších vládních plánů platit už od roku 2014. Do zákona se ho ale skupině poslanců podařilo prosadit až před pár týdny. Děti mladší tří let nebude možné až na výjimky do ústavních zařízení dávat od roku 2025. Posílit se má pěstounská péče.

Podle výkazů českého ministerstva práce a sociálních věcí odbory ochrany dětí řešily loni případ pěti dětí kvůli dětské prostituci a 73 dětí kvůli pornografii. V roce 2019 pracovníci evidovali kvůli dětské pornografii 114 případů a kvůli prostituci osm případů. V roce 2018 resort zaznamenal dva případy dětské prostituce a 151 případů pornografie. Na problém sexuálního zneužívání upozorňují opakovaně neziskové organizace, které připravily preventivní projekty.

V Polsku podle výboru OSN přetrvává praxe tělesných trestů a domácího násilí vůči dětem. Varšava by se podle orgánu OSN měla svými opatřeními snažit tělesné tresty vymýtit a právně zavázat vzdělávací instituce k tomu, aby děti chránily před násilím.

Výbor rovněž vyjádřil politování nad tím, že jsou k dispozici jen omezené informace ohledně vyšetřování a trestů pro kněží, kteří sexuálně zneužívali děti. Polsko má podle orgánu zajistit, aby byly všechny případy zneužívání dětí kněžími řádně prošetřeny.

Švýcarsko podle výboru de facto diskriminuje znevýhodněné děti, mezi něž patří uprchlíci, žadatelé o azyl, děti migrantů, s postižením, s menšinovou sexuální orientací či ze sociálně slabších rodin. Tato diskriminace se podle orgánu OSN projevuje zejména v přístupu ke zdravotní péči a vzdělání.

Švýcarsko rovněž podle výboru nebere dostatečně v potaz názory dětí mladších 14 let při azylovém řízení a dovoluje, aby byly v rámci imigračního řízení zadržovány děti od 15 do 18 let.

Výbor pro práva dětí, v němž zasedá 18 nezávislých expertů z různých zemí, kontroluje plnění Úmluvy práv dítěte ve všech 196 státech, které k ní přistoupily. Československo ji ratifikovalo v roce 1991. Při svém posledním zasedání se výbor zabýval situací dětí v Česku, Polsku, Švýcarsku a Svazijsku.