„V příštích měsících uslyšíme mnoho o tom, že inflace se snižuje i díky zásahům vlády. Tak si to ‚i‘ vyčísleme. Do jaké míry může vláda za snížení inflace? Počítejme. Loni byla celoroční inflace 15,1 %. V příštím roce má podle prognózy Komerční banky činit 1,3 %. To znamená, že se inflace letos a příští rok postupně sníží o 13,8 procentního bodu. Hlavním protiinflačním opatřením vlády v této době, letos a příští rok, je konsolidační balíček. Ten podle výpočtu opět Komerční banky sníží v příštím roce inflaci až o 0,4 procentního bodu,“ poznamenává ekonom Kovanda na sociální síti X, dříve známé jako Twitter.

„Z toho plyne, že podíl vlády na redukci inflace bude nejvýše zhruba tříprocentní. Pouze nejvýše 0,4 procentního bodu z celkového snížení inflace ve zmíněném rozsahu 13,8 procentního bodu lze totiž přičíst snažení vlády v podobě úsilí o konsolidaci veřejných financí. Co tedy, když ne vláda, může za snížení inflace v rozsahu zbývajících zhruba 97 %, čili 13,4 procentního bodu?" ptá se Kovanda a zároveň rovnou odpovídá.

„Z většiny vývoj na světových trzích (tedy dramatický pokles cen plynu v EU, a tudíž i elektřiny, ale také propad světových cen ropy a ropných produktů) a statistická danost efektu navýšené základny meziroční základny – aneb žádný strom, ani ten inflační, neroste do nebes (i kvůli inflací výrazně snížené kupní síle obyvatelstva). Tyto faktory jsou zcela mimo možnosti ovlivnění jakoukoli českou vládou. Z jisté, menšinové části může za redukci inflace v celkovém rozsahu zmíněných 13,4 procentního bodu vedle již uvedených mezinárodních a statistických faktorů měnová politika České národní banky, zejména ještě ‚Rusnokovy‘ bankovní rady. Ta od poloviny roku 2021 do poloviny roku 2022 poměrně razantně zvyšovala úrokové sazby. Měnová politika se projevuje převážně se zpožděním třeba až 1,5 roku, takže zásahy Rusnokova sboru se začaly projevovat vlastně až s nástupem ‚Michlovy‘ bankovní rady loni v polovině roku. Michlova rada ovšem – byť menším dílem než rada Rusnokova – ke snížení inflace také přispěla, resp. hlavně ještě přispěje, a to prostřednictvím své měnové politiky silné koruny. Odpověď na úvodní otázku je tedy zřejmá. Vláda může za snížení inflace ze zhruba tří procent. Přitom ovšem tato tři procenta nejsou zdaleka zadarmo. Což by vláda měla také dodat,“ podotkl také Kovanda.

„Vždyť podle výpočtu Komerční banky v příštím roce konsolidační balíček sníží růst české ekonomiky o 0,7 procentního bodu. Místo tempa 2,5 % tak v příštím roce česká ekonomika kvůli balíčku poroste jen tempem 1,8 %. Tento rozdíl odpovídá ztrátě přibližně 82 miliard korun pro celou českou ekonomiku v roce 2024. Za 82 miliard tedy vláda pořídí tříprocentní podíl na snížení inflace – tedy snížení inflace maximálně o zmíněných 0,4 procentního bodu. Čtyři desetinky za 82 miliard, to nevypadá jako něco, čím by se měla chlubit. Nutno ale říci, že hlavním cílem konsolidačního balíčku je nikoli redukce inflace (to je pouze vedlejší produkt), ale dlouhodobé snížení rozpočtových deficitů a celkové úrovně veřejného zadlužení, zejména v poměru k hrubému domácímu produktu,“ dodává ekonom.

„Jestliže se ale premiér holedbá, o kolik že konsolidace veřejných financí v podobě balíčku snižuje inflaci, pak je plně namístě to říci se vším všudy: vláda sníží inflaci nejvýše o čtyři desetinky, neboli ze tří procent, v praxi tedy zanedbatelně, přičemž to českou ekonomiku bude stát 82 miliard korun,“ zakončil Kovanda.

V příštích měsících uslyšíme mnoho o tom, že inflace se snižuje i díky zásahům vlády. Tak si to "i" vyčísleme. Do jaké míry může vláda za snížení inflace?

Počítejme. Loni byla celoroční inflace 15,1 %. V příštím roce má podle prognózy Komerční banky činit 1,3 %. To znamená, že… pic.twitter.com/wjcO0dkwZS

— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) July 30, 2023

Již včera Kovanda hovořil o tom, že Fialova vláda vskutku bude moci deklarovat své vítězství nad inflací i dluhem už koncem roku 2024, nejpozději na přelomu let 2024 a 2025, přestože příčinou bude spíše vývoj na mezinárodní scéně. To vše v době, kdy začne ostřejší volební kampaň, glosoval Lukáš Kovanda, co ukazují prognózy. 

„Fialova vláda v příštím roce bude moci vyhlásit své vítězství nad inflací i zadlužováním. Makroekonomika jí totiž podle všeho bude mimořádně přát a pomůže zřejmě už v předvolebním roce vládním stranám citelně zvýšit preference,“ píše ekonom Lukáš Kovanda s odkazem na prognózu Komerční banky, že inflace v Česku v příštím roce spadne pod úroveň dvouprocentního cíle České národní banky, poblíž hodnoty pouhého jednoho procenta. Podle této prognózy bude v roce 2024 inflace činit jen 1,3 %.

Již na jaře přišla s prognózou vyhlížející pro příští rok inflaci pod cílem ČNB švýcarská banka Julius Bär. Ta Česku pro rok 2024 prognózuje inflaci čítající jen 1,1 %, uvádí dále Kovanda.

„Navíc v příštím roce dojde ke stabilizaci tuzemského zadlužování. Deficit veřejných financí v poměru k HDP trvaleji klesne pod úroveň tří procent, tedy pod úroveň, jejíž nepřekročení je podmínkou přijetí eura,“ komentuje ekonom.

„Fialova vláda tak vskutku bude moci deklarovat své vítězství nad inflací i dluhem už koncem roku 2024, nejpozději na přelomu let 2024 a 2025. Přesně v době, kdy začne ostřejší volební kampaň. Podstatná část veřejnosti narativ vlády, že zkrotila inflaci i dluh, přijme, přestože příznivý vývoj bude odrážet mnohem spíše vývoj na mezinárodní scéně a na světových trzích a statistické a makroekonomické danosti než efekt jakéhokoli vládního opatření.