Dvořák úvodem pořadu hovořil o tom, co všechno může být zakázáno či označeno za nepřijatelné. „Návrh změny, který byl představen na den dětí, spočívá v tom, že by v občanském zákoníku mělo být deklarováno kromě jiných práv dětí a povinností rodičů i to, že děti mají právo na to, aby byly svými rodiči vychovávány v prostředí, které je prosto tělesných trestů i duševních útrap. Naše úvaha se vydává oběma směry,“ poznamenal Dvořák.

„Debata by neměla být úplně o tom, že bychom filozoficky bádali nad tím, jaký trest je přiměřený a jaký je nepřiměřený. Vysvětlím vám, proč to říkám. Ta přiměřenost toho trestu je vždycky velice subjektivní, a to jak z hlediska nějaké vnějšího pozorovatele, tak toho samotného i trestajícího rodiče. Známe řadu případů, kdy rodiče, kteří skutečně bijí děti řemenem – ano, to se v současné době stále děje – mají za to, že ten trest, který tedy oni v rámci své výchovy na tom dítěti uplatňují, je přiměřený a že to tak je v pořádku. Proto si myslím, že ta debata právě by neměla být vedena o tom, jaký trest je přiměřený a jaký je nepřiměřený, protože tuto hranici vlastně není možno určit,“ dodal Dvořák.

„Myslím si, že je také důležité říct, že rodiče vždycky nejlíp vědí, jak vychovávat svoje děti – a není úkolem státu jim do toho příliš zasahovat. Na druhou stranu je potřeba jasně a nahlas říct, že hodnotou společnosti je to, že děti mají právo na to, aby byly vychovávány tak, aby je to nepoškodilo v celém jejich dalším životě. Protože to je bohužel to, co je následkem trestů, řekněme, příliš drakonických nebo nepromyšlených trestů ze strany rodičů,“ podotkl. Podle jeho slov mají děti právo vyrůstat v prostředí bez násilí.

„Není žádným záměrem kriminalizovat rodiče, trestat je. Účelem této změny je dát jasně najevo, jaký standard naše společnost považuje za správný v tom, zda mají nebo nemají být trestány děti. Možná bych v této souvislosti i rád zdůraznil, že Česká republika je jednou z posledních zemí Evropy, která tento hodnotový postoj nemá vyjádřen v žádném ze svých předpisů. Ty země, které už tuto úpravu přijaly, v minulosti jsou to země od Islandu po Řecko a od Finska po Portugalsko – a to včetně našich sousedů ve středu Evropy, ať už je to Polsko, Německo, Rakousko nebo například Maďarsko,“ dodal.

Řeč přišla i na výrok lidoveckého předsedy a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky, že je vděčný rodičům, že mu dali ve správný moment facku, a že je z prostředí, kde rodiče uměli vymezit mantinely. A že i on se ve výjimečné situaci dostal do momentu, kdy napomínal podruhé, potřetí, nemělo to žádný účinek, tak prostě přistoupil k lepnutí na zámek. „Já jsem zase vděčný svým rodičům, že se mnou o mnoha věcech hovořili a že mě vychovávali v prostředí bez násilí. Myslím si, že to je věc, která i souvisí s nějakými trendy a vývojem naší společnosti, kde něco, co bylo přiměřené a bylo normou před dvaceti, čtyřiceti lety, už dnes je společností vnímáno jinak,“ okomentoval Dvořák.