„Rychlost toho tempa změny a vznik nové existenciální dimenze, což je digitální prostor, virtuální realita, tak do našeho života, ať už na úrovni toho nejintimnějšího, nebo na úrovni globální existence lidstva, přináší úplně novou zkušenost, úplně novou realitu, úplně nové výzvy,“ upozornil Kartous v rozhovoru pro internetovou televizi DVTV.

Zastavit tuto rychlou proměnu by snad mohl jen totální black-out, ale ten bychom si přát neměli. Pak se rozpadnou základy společenské smlouvy a silnější bude vítězit a slabší bude poražen. Bude to skutečně svět, ve kterém žít nechceme,“ varoval Karous.

Pokud bude digitalizace probíhat stejným tempem, měli bychom mít alespoň jasně dané základy. Ty by měly být stanoveny např. v Ústavě.

Současně bychom se měli umět soustředit na důležité věci. Dnes se na nás valí tolik informací, že je jen těžko zvládáme třídit a posléze se také zodpovědně rozhodnout. To nás dovádí k fenoménu, který se nazývá rozhodovací paralýza. Dokonce bylo psychologicky testováno, že když máte příliš širokou nabídku, tak je mnohem menší pravděpodobnost, že si z ní vyberete. „A do takového světa se rodí naše děti,“ varoval Kartous s dovětkem, že musíme děti učit pečlivě si vybírat to důležité. Většina obsahu internetu je podle hosta z hlediska informací zbytečná.

Tohle všechno bychom prý děti měli učit od narození až po šestý rok života, kdy je nejpravděpodobnější, že dokážeme dítěti vštípit základy tohoto uvažování.

Kartous v rozhovoru s Danielou Drtinovou zmínil i prvního českého prezidenta Václava Havla, který už v roce 1991 jako poslední prezident československý psal o potřebě změnit vzdělávací systém tak, aby vychovával uvědomělé občany. Věřil, že se tato proměna systému může podařit za 10 let.

„I Václav Havel byl velmi naivní v tom, že myslel, že během deseti let se něco změní, nota bene, když pro to vlastně nikdo nic neudělal. To byl ten největší problém. A problém je to dodnes,“ varoval Kartous.

Posteskl si také nad tím, že Češi mají často pocit, že si budou žit ve své malé kotlině, nebudou si všímat světa a svět si nebude všímat jich. „To je v době internetu, globální sítě, naprosto naivní představa. Takhle to prostě nemůže být,“ zdůraznil s odkazem na to, že naše ekonomika je otevřená a je pevně navázána především na Evropskou unii.