V podstatě tedy Babiš režíruje politické porno. Vodrážka však neupozorňuje například na skutečnost, že politici, aby oslovili voliče, umísťují své reklamy na pornografické stránky, ale myslí tím hrozbu, že politici mohou vyjebat – to slovo sám Babiš rád používá – naše mozky a nemusí se ani moc namáhat. Tak lze interpretovat blog hudebníka a nezávislého publicisty Mirka Vodrážky na Aktuálně.cz. Navíc jsme to s ním konzultovali. Tak si ale přečtěte, co napsal...

Z románu Pornografie

Ve svém románu Pornografie popisuje polský spisovatel Witold Gombrowicz „pasoucí se pornografickou“ hru dvou starších mužů zapletených do předstírání svých záměrů, aby se posléze mohli chlípně ukájet pozorováním vztahu dvou mladých lidí. V jednu chvíli však hra vede k trapnému pocitu, neboť jeden z mužů dochází k poznání: „Já vím, že on ví – on ví, že já vím, že on ví.“

Tak Vodrážka svůj blog začíná s tím, že politici jsou často zapleteni do předstírání svých vykalkulovaných, mocensky chlípných záměrů, a proto se musejí hlídat, aby při tom nebyli přímo přistiženi. Tím způsobem reaguje na úterní projev Andreje Babiše ve Sněmovně před poslanci, jenž tam v souvislosti s pandemií hovořil nejen o krizi, chybách, ale poděkoval i umělcům a iniciativním občanům, a nakonec odcitoval SMS zprávu: „Dej nám, drahý Bože, sílu ducha k nápravě věcí obecných. Dej nám, drahý Bože, sílu duše k nápravě věcí obecných. Dej nám, drahý Bože, sílu důvěřovat sobě. Věřím moudrosti svého fyzického těla.  Milost a požehnání všemu a všem. Tak jest.“

Jasná politická kalkulace

Podle Vodrážky, který byl v osmdesátých letech spoluorganizátorem bytových seminářů Egona Bondyho, Milana Balabána a Milana Machovce i konspiračních schůzek mluvčích Charty 77, je Babišova politická kalkulace stejná jako kalkulace jedné Gombrowiczovy postavy, která kladla otázky nutící k vážnosti, zároveň však vylučovala zrádnou naivnost otázky: „Chodíte do kostela? Věříte v Boha?“

Jak nakonec konstatuje Mirek Vodrážka na svém blogu na Aktuálně.cz, Babišova chorobná posedlost po moci a manipulace s realitou rozehrála svou cynickou a studenou blízkost přetvářky, v níž pravda slouží lži právě způsobem, abychom podlehli sedativní představě, že jeho politické kázání o síle ducha k nápravě věcí obecných a o Bohu bylo vlastně státnickou, ne-li dokonce duchovní záležitostí, a nikoli politické porno.