Z ekonomického hlediska je na tom prý svět lépe, než byl při nástupu Baracka Obamy, protože on nastupoval v době těžké ekonomické krize. To by Vondra Obamovi připsal jasně k dobru. Rezervovaněji se stavěl k zavedení zdravotního pojištění v USA pro 25 milionů lidí. Myšlenka je to sice dobrá, ale podle Vondry prezident nastavil program Obamacare příliš štědře, po švédském způsobu. A teď se ukazuje, že to je moc drahé. Uvědomují si to prý i někteří demokraté.

Obama hodně mluvil, ale jinak nic nedělal

V zahraniční politice byl Vondra ještě mnohem kritičtější. „Bezpečnostně je svět horší nebo méně jistý, více nejistý. Já jsem velmi kritický k jeho osobě a myslím, že na tom sám má velký podíl. On nastupoval s velkými očekáváními. Slyšeli jsme ‚ano, my můžeme‘, ale když se ujal funkce, tak jsme v zahraniční politice slýchali ‚nejde to, my nemůžeme‘,“ konstatoval Vondra.

Donaldu Trumpovi předává Trump USA méně vlivné, než bývaly Spojené státy dřív. Obama zkomplikoval situaci na Blízkém východě, což je podle hosta první problém.

„A druhý jen ten, že on nabídl (ruskému prezidentovi) Vladimiru Putinovi určitou olivovou ratolest, ale v podstatě nechtěl nic protihodnotou. On zapomněl, že v mezinárodní politice je to vždycky něco za něco,“ udeřil na odcházejícího šéfa Bílého domu Vondra. „Vyrobil Putina jako velmi výrazného hráče v mezinárodních záležitostech, který zneklidňuje Evropu. Tím, jak Obama vyklidil to pole, vytvořil určité vakuum, které Rusové využili,“ doplnil.

Odcházející prezident toho hodně namluvil, používal silná slova o Sýrii, ale i v dalších problémech ve světě. Jenže když bylo třeba přejít od slov k činům, Obama vlastně nic neudělal. „On vystupoval jako globální obhájce lidských práv, ale když došlo na činy, postupoval jako chladný minimalista a tady se rozevíraly nůžky mezi očekáváními a realitou,“ konstatoval host.

Stejně tvrdý byl Vondra k Obamovi v otázce Íránu. „Připomíná to situaci, kdy proti vám stojí boxer, vy se na něj budete usmívat a předpokládáte, že on bude také přátelštější. A ještě mu dáte steroidy, posílíte ho. A to se stalo s Íránem. Ono se může ukázat, že Írán bude odpovědným hráčem, ale může se také ukázat, že si řekne: Tak fajn, my už jsme dost silní, teď si dokončíme i vojenský program. A co pak?“ ptal se Vondra. Jelikož podle vlastních slov naslouchá izraelským varováním, nehodlá to brát na lehkou váhu.    

Trump není jako Babiš. Pro nás však má dvě rizika, varoval Vondra

Pokud jde o Donalda Trumpa, je to 45. prezident USA. „A je to člověk, který prošel primárkami, prošel standardním politickým systémem, on není jako Babiš, který prochází mimo systém,“ konstatoval Vondra. Podstatné je, že Trump nebude šířit nějaké dobré myšlenky, ale bude tvrdě vyjednávat. Bude to na bázi něco za něco. A tam jsou pro nás dvě rizika,“ otevřel druhé téma host.

„Zaprvé vztahy s Ruskem, kde bude chtít Trump vylepšit vztahy s Moskvou, protože větším sokem je teď Čína. Takže Trump zkusí vylepšit vztahy s Ruskem a nic proti tomu. Je lepší, když Trump bude s Rusy jednat a nebude před nimi utíkat jako Barack Obama. Ale problém je v tom, aby to nebylo na náš úkor,“ varoval Vondra. Naši politici dnes vedou debaty o tom, co udělat s přebytkem, ale zapomíná se na to, jak málo přispíváme na společnou obranu. Vondra ná obavy, aby se nám to nevymstilo. Trump o tom v předvolební kampani sám mluvil.

„Druhé riziko, které je z úplně jiného soudku. Tam jde o to, že on slíbil zavést protekcionistickou politiku. On buď může snížit daně, nebo začne zvedat cla. A to je horší problém, protože to může rozpoutat celní válku. A co si budeme povídat, my jsme exportní ekonomika, stejně jako Německo, a pokud by se rozpoutala nějaká protekcionistická válka, tak to pro nás bude problém,“ doplnil možný chmurný scénář host.