„V posledních pěti letech se průměrná délka řízení u nových žádostí o dávky důchodového pojištění skokově prodloužila mezi roky 2014 a 2015. Jednou z hlavních příčin může být negativní dopad nabytí účinnosti zákona o státní službě,“ uvádí zpráva. Podle ní se v dalších letech doba vyřizování ustálila. Znovu se protáhla loni, a to hlavně u invalidních penzí. Důvodem jsou chybějící pracovníci v lékařské posudkové službě. V ní mohli pracovat lékaři podle služebního zákona jen do 70 let, museli splnit i jiné podmínky. Novela pravidla teď změnila.

V roce 2010 zabralo rozhodování o penzi průměrně 80 dní. Na starobní důchody se čekalo 72 dní, na sirotčí 61 dní, na invalidní podle jejich stupně od 119 do 126 dní. V dalších letech se dařilo dobu zkracovat. Nejkratší byla v letech 2013 a 2014, a to v průměru 36 dní. Před šesti lety vyřízení starobního důchodu trvalo 31 dní. Vdovám a vdovcům správa penzi po zemřelém protějšku přidělila za 29 dnů. Na invalidní důchod člověk nečekal v průměru déle než 60 dnů. Loni trvalo vyřízení starobní penze průměrně 43 dnů, invalidní od 66 do 68 dnů, vdovské a vdovecké 40 dnů a sirotčí 41 dnů.

Celkem úřad loni rozhodoval o 559 100 žádostech. Nových sice ubylo, přibylo ale žádostí o přepočítání částky za práci v důchodu. „Část případů přepočtu důchodu se ani s využitím práce vykonávané nad rámec pracovní doby nepodařilo vyřídit v zákonem stanovené lhůtě,“ uvádí zpráva. Dodává, že důvodem je nedostatek personálu a přednost nových žádostí.

Správa měla loni 8 844 míst. Proti roku 2017 jich 142 přibylo, a to hlavně kvůli zpracování otcovské, dlouhodobého ošetřovného a zdravotních posudků. Úřad měl v celé republice 8 720 zaměstnanců, z nich 7 400 ve státní službě. Instituce měsíčně vyhlásila v průměru 175 výběrových řízení na obsazení volných pozic.

Na konci loňska zůstalo 73 neobsazených služebních míst posudkových lékařů, 22 postů jejich asistentů a šest u referentů. Posudkové řízení trvalo v průměru 52 dnů. Vypomáhat museli pracovníci okresních poboček. V důchodové agendě bylo prázdných 61 míst, v evidenci 18. Fluktuace dosahovala 11 procent. Nejvyšší byla v Praze a středních Čechách, kde přesáhla 16 procent.

Podle autorů zprávy úřad v odměňování nedokáže konkurovat firmám, a to především v hlavním městě. Průměrný výdělek v ČSSZ dosahoval loni asi 29 000 korun. Bez započítání lékařů posudkové služby to bylo necelých 27 000 korun. Průměrná mzda v Česku se v minulém roce dostala na 31 885 korun. V Praze stoupla ve čtvrtém čtvrtletí na 41 851 korun.

Dokument, který vládě předkládá ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD), popisuje činnost úřadu a shrnuje i jeho „strategické cíle a prioritní úkoly“. Přibližuje je ale spíš obecně. Úřad vlády v připomínkách uvedl, že autoři zprávy hodnotí veškerou činnost ČSSZ „výlučně pozitivně“ a pasáže o problémech chybějí. S tím Ministerstvo práce nesouhlasí. Poukazuje právě na kapitolu o prodloužení doby vyřizování a neobsazenosti míst.