Vyšetřovatel Čapího hnízda oznámil u Slonkové, že „zvažuje“ odchod od policie. Petr Žantovský varuje před mediální nátlakovou akcí

14.09.2019 5:15 | Zprávy

TÝDEN V MÉDIÍCH Tak neuvěřitelně zásadní věc, jakou je případný pád vlády a pokus o převrat v zemi, nelze relativizovat nějakými žvásty uvozenými slovy, že zvažuje odchod od policie. Petr Žantovský tak reaguje na slova vyšetřovatele kauzy Čapí hnízdo Pavla Nevtípila, která zazněla na serveru Neovlivní. Analytik uvádí na pravou míru i sekernický komentář redaktora Martina Schmarcze, který se pustil do prezidenta Miloše Zemana za to, že se vyslovil pro zpětvzetí uznání Kosova jako samostatného státu. Rozporuje především jeho tvrzení, že nynější hlava státu hrála důležitou roli na začátku řetězce událostí, které nakonec vedly ke vzniku státu kosovských Albánců, a připomíná, že k agresi NATO vůči Srbsku došlo pouhých dvanáct dnů po vstupu Česka do tohoto společenství.

Vyšetřovatel Čapího hnízda oznámil u Slonkové, že „zvažuje“ odchod od policie. Petr Žantovský varuje před mediální nátlakovou akcí
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

Komentářem Martina Schmarcze „Uznat Kosovo byla chyba. Rozmazávat to po letech je chyba ještě větší“, který vyšel ve středu na Info.cz, začíná Petr Žantovský pravidelný přehled mediálních zajímavostí. „Pan Schmarcz se v něm otírá o pana prezidenta, který prohlásil, že by bylo dobré vrátit zpět mezinárodní uznání Kosova jako samostatného státu, k němuž došlo v květnu 2008 za vlády Mirka Topolánka. Pan Schmarcz píše v komentáři některé pravdivé věty. Například, že uznávat nový balkánský stát jsme nemuseli, protože z členských států Evropské unie to neučinily Slovensko, Španělsko, Řecko, Rumunsko a Kypr. Také, že Kosovo vyhlásilo samostatnost jednostranně, což je samo o sobě nebezpečný precedent. Dále upozorňuje na to, co každý, kdo tu věc trochu sleduje, ví, že tam byl velký podíl mafiánů, drogových dealerů, teroristů a zločinců všeho druhu. A že to byl stát vzniklý velmi nestandardním způsobem a že naše velmi aktivistické uznání bylo možná zbytečné a opravdu nás k tomu nic nenutilo,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Další část textu už se zabývá souvislostmi s Milošem Zemanem, a to tím, že v době, kdy byla oficiálně zahájena občanská válka, byl předsedou vlády. „Ve skutečnosti ta válka vypukla o dva roky dříve, v roce 1997, mezi ozbrojenci z albánské teroristické organizace UÇK a srbskými jednotkami. Pan Schmarcz píše, že Miloš Zeman byl předsedou naší vlády a jako takový schválil operaci NATO Spojenecká síla, která obsahovala mimo jiné ono slavné Havlovo ‚humanitární bombardování‘ Srbska. A tedy že by měl být Miloš Zeman v tuto chvíli spíše zdrženlivý a nepřilévat olej do ohně. Vypadalo by to logicky, kdyby to všechno bylo pravda a kdyby to neříkal pan Schmarcz. Připomněl bych roli pana Schmarcze v televizní krizi v roce 2000, připomněl bych jeho velmi antiklausovské mediální výstupy v průběhu devadesátých let, byl také redaktorem Českého týdeníku a předtím deníku Josefa Kudláčka, kde se bojovalo proti Klausovi o sto šest, a tedy i proti tehdejší ODS, a tak dál a tak dál,“ zmiňuje mediální analytik.

Bývalý Topolánkův mluvčí by měl být v komentářích zdrženlivější

Z toho vyplývá, že Martin Schmarcz rozhodně není nějaký nestranný komentátor bez minulosti. „Oficiální uznání Kosova vyhlásila Topolánkova vláda v roce 2008 za velice aktivního působení Karla Schwarzenberga a ze stranických pozic ODS hlavně Saši Vondry, nicméně Mirek Topolánek jako předseda vlády tomu nijak nebránil. Rád bych připomněl, že v té době byl pan Schmarcz zaměstnán na Úřadu vlády jako šéf tiskového odboru pana premiéra a jednu dobu před nástupem tiskové mluvčí Jany Bartošové byl také sám tiskovým mluvčím. Takže pan Schmarcz rozhodně není politicky nezávislá bezbarvá osoba, a to ani ve věci uznání Kosova. Čili on by také měl, jak doporučuje panu prezidentovi, mlčet, protože byl u toho a měl nějakým způsobem zásobovat své chlebodárce relevantními informacemi. A to zřejmě nečinil, protože došlo k tomu, co jsem právě líčil,“ glosuje Petr Žantovský náhlé procitnutí Martina Schmarcze ve věci Kosova.

Autor ve svém komentáři také tvrdí, že to byl právě Miloš Zeman, kdo hrál důležitou roli „na začátku řetězce událostí, které nakonec vedly ke vzniku státu kosovských Albánců“. „Nuže, já bych připomněl, že Miloš Zeman byl v letech 1984-85, kdy se ustavovaly autonomie mimo jiné také Kosova na území tehdejší Svazové federativní republiky Jugoslávie, zaměstnancem Agrodatu nebo něčeho takového a zcela jistě nemohl být ‚na začátku řetězce událostí, které nakonec vedly ke vzniku státu kosovských Albánců‘, abych citoval pana Schmarcze. Měl by si asi trochu doplnit znalosti historie, protože ve druhé polovině osmdesátých let byl v Kosovu vyhlášen stav autonomie, byl mu přiznán jakýsi albánský Parlament. Ten byl ovšem v roce 1990 rozpuštěn a Kosovo bylo územně rozdělené mezi nově vznikající státy, především tedy Srbsko. Logicky, protože Kosovo bylo po léta jeho národní historický symbol,“ zdůvodňuje mediální odborník.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

Ing. Vojtěch Munzar byl položen dotaz

Je pro ODS v příštím volebním období přijatelné zvyšovat nám daně?

Politici za STAN totiž opakovaně tvrdí, že bude nutné zvyšovat daně kvůli navýšení peněz na obranu. A já se ptám, zda je jakékoliv další zvýšení, protože daně jste už zvyšovali v tomto období, přijatelné? Nemyslíte, že už takhle jsme na tom mizerně - že je dost velký nepoměř mezi výši platů a tím, c...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Film není součástí předvolební kampaně,“ ujistili nás. Milion chvilek opět na scéně

18:00 „Film není součástí předvolební kampaně,“ ujistili nás. Milion chvilek opět na scéně

„Nemyslím, že jsme ve stejné situaci. Před čtyřmi roky jsme tu měli mocenský konglomerát nejmocnější…