Komentářem Martina Schmarcze „Uznat Kosovo byla chyba. Rozmazávat to po letech je chyba ještě větší“, který vyšel ve středu na Info.cz, začíná Petr Žantovský pravidelný přehled mediálních zajímavostí. „Pan Schmarcz se v něm otírá o pana prezidenta, který prohlásil, že by bylo dobré vrátit zpět mezinárodní uznání Kosova jako samostatného státu, k němuž došlo v květnu 2008 za vlády Mirka Topolánka. Pan Schmarcz píše v komentáři některé pravdivé věty. Například, že uznávat nový balkánský stát jsme nemuseli, protože z členských států Evropské unie to neučinily Slovensko, Španělsko, Řecko, Rumunsko a Kypr. Také, že Kosovo vyhlásilo samostatnost jednostranně, což je samo o sobě nebezpečný precedent. Dále upozorňuje na to, co každý, kdo tu věc trochu sleduje, ví, že tam byl velký podíl mafiánů, drogových dealerů, teroristů a zločinců všeho druhu. A že to byl stát vzniklý velmi nestandardním způsobem a že naše velmi aktivistické uznání bylo možná zbytečné a opravdu nás k tomu nic nenutilo,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Další část textu už se zabývá souvislostmi s Milošem Zemanem, a to tím, že v době, kdy byla oficiálně zahájena občanská válka, byl předsedou vlády. „Ve skutečnosti ta válka vypukla o dva roky dříve, v roce 1997, mezi ozbrojenci z albánské teroristické organizace UÇK a srbskými jednotkami. Pan Schmarcz píše, že Miloš Zeman byl předsedou naší vlády a jako takový schválil operaci NATO Spojenecká síla, která obsahovala mimo jiné ono slavné Havlovo ‚humanitární bombardování‘ Srbska. A tedy že by měl být Miloš Zeman v tuto chvíli spíše zdrženlivý a nepřilévat olej do ohně. Vypadalo by to logicky, kdyby to všechno bylo pravda a kdyby to neříkal pan Schmarcz. Připomněl bych roli pana Schmarcze v televizní krizi v roce 2000, připomněl bych jeho velmi antiklausovské mediální výstupy v průběhu devadesátých let, byl také redaktorem Českého týdeníku a předtím deníku Josefa Kudláčka, kde se bojovalo proti Klausovi o sto šest, a tedy i proti tehdejší ODS, a tak dál a tak dál,“ zmiňuje mediální analytik.

Bývalý Topolánkův mluvčí by měl být v komentářích zdrženlivější

Z toho vyplývá, že Martin Schmarcz rozhodně není nějaký nestranný komentátor bez minulosti. „Oficiální uznání Kosova vyhlásila Topolánkova vláda v roce 2008 za velice aktivního působení Karla Schwarzenberga a ze stranických pozic ODS hlavně Saši Vondry, nicméně Mirek Topolánek jako předseda vlády tomu nijak nebránil. Rád bych připomněl, že v té době byl pan Schmarcz zaměstnán na Úřadu vlády jako šéf tiskového odboru pana premiéra a jednu dobu před nástupem tiskové mluvčí Jany Bartošové byl také sám tiskovým mluvčím. Takže pan Schmarcz rozhodně není politicky nezávislá bezbarvá osoba, a to ani ve věci uznání Kosova. Čili on by také měl, jak doporučuje panu prezidentovi, mlčet, protože byl u toho a měl nějakým způsobem zásobovat své chlebodárce relevantními informacemi. A to zřejmě nečinil, protože došlo k tomu, co jsem právě líčil,“ glosuje Petr Žantovský náhlé procitnutí Martina Schmarcze ve věci Kosova.

Autor ve svém komentáři také tvrdí, že to byl právě Miloš Zeman, kdo hrál důležitou roli „na začátku řetězce událostí, které nakonec vedly ke vzniku státu kosovských Albánců“. „Nuže, já bych připomněl, že Miloš Zeman byl v letech 1984-85, kdy se ustavovaly autonomie mimo jiné také Kosova na území tehdejší Svazové federativní republiky Jugoslávie, zaměstnancem Agrodatu nebo něčeho takového a zcela jistě nemohl být ‚na začátku řetězce událostí, které nakonec vedly ke vzniku státu kosovských Albánců‘, abych citoval pana Schmarcze. Měl by si asi trochu doplnit znalosti historie, protože ve druhé polovině osmdesátých let byl v Kosovu vyhlášen stav autonomie, byl mu přiznán jakýsi albánský Parlament. Ten byl ovšem v roce 1990 rozpuštěn a Kosovo bylo územně rozdělené mezi nově vznikající státy, především tedy Srbsko. Logicky, protože Kosovo bylo po léta jeho národní historický symbol,“ zdůvodňuje mediální odborník.

Havlovo humanitární bombardování mělo údajně zastavit násilí

Z dalších významných dat připomíná, že rozpuštěný albánský Parlament pracoval v ilegalitě, což vyústilo v to, že 22. září 1991 v Kačaniku u Prištiny vyhlásil Kosovo jako nezávislý stát. „V té době byl Miloš Zeman poslancem Federálního shromáždění a ještě ani nebyl předsedou ČSSD. Takže opět nevím, jak mohl hrát důležitou roli na začátku onoho řetězce událostí, jak píše pan Schmarcz. Je otázka, kam si určíme začátek toho řetězce. Ale když k tomu někdo chce psát takový sekernický komentář jako pan Schmarcz, tak by si ty informace asi získat měl. V roce 1996 oficiálně vznikla albánská ozbrojená organizace Kosovská osvobozenecká armáda neboli UÇK, která postupně zahájila ozbrojený teror. Prováděla teroristické útoky proti policejním stanicím, úřadům, institucím a tak dále, přitom její financování probíhalo zejména prostřednictvím organizovaného zločinu v evropských zemích, zejména obchodu s drogami a ‚bílým masem‘,“ přibližuje Petr Žantovský tehdejší dění.