Začal u budoucího předsedy Evropské komise. Pravděpodobnost, že se předsedou EK stane spitzenkandidát Evropské lidové strany EPP a německé CDU Manfred Weber, se podle Macháčka snížila. Ve hře o nejdůležitější post se zvýšil kurz akcií současné šéfky Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeové. „Je to Francouzka, není z Macronovy frakce a má vysoké renomé coby technokratka či ekonomka,“ uvedl.

Dále si všímá i posilujících šancí eurokomisařky Margrethe Vestagerové, současné komisařky pro konkurenceschopnost, která zastupuje liberální frakci ALDE. „Bez frakce ALDE nejde sestavit rozumnou většinovou frakci v Evropském parlamentu. I když ALDE skončila třetí, posílila,“ podotkl.

„Každopádně je zřejmé, že pokud se směřuje k tomu, že Němec nebude předsedou Evropské komise, blížíme se k tomu, že Němec bude předsedou Evropské centrální banky,“ myslí si Macháček. Volby také představují posílení Zelených v několika evropských zemích, posílení liberálů a posílení nacionalistů a extremistů, i když je o něco menší, než se čekalo.

A posvítil si z blízka na některé země jednu po druhé. Například v Polsku se drtivé vítězství vládní strany PiS nečekalo, volby prý měly ukázat sílu mladého a liberálního městského elektorátu.

Co se týká Rakouska, zde leckdo pochyboval o úspěchu lidovců Sebastiana Kurze. „Dokázal ale úspěšně izolovat čerstvý skandál svých koaličních partnerů FPÖ a vyšel z vládní krize posílen,“ glosuje Macháček.

V Maďarsku získal Fidesz 52 procent. Vítězství se sice čekalo, ukázalo se ale navíc jako důležité a přesvědčivé.

Salviniho Liga zase triumfovala v Itálii. „Demokratická strana, což je, řekněme, tradiční sociálnědemokratická strana, získala přes 20 procent – víc než levicové antisystémové hnutí Pěti hvězd, jež zjevně ochabuje,“ upřesnil Macháček.

„Ve Francii sice Macron těsně prohrál s Le Penovou, jeho rivalové ve středu a na levici ale úplně propadli a jsou zcela vymazáni, takže se utvrdila Macronova pozice coby jediné relevantní rozumné síly ve francouzské politice,“ popisuje Macháček a dodává, že zároveň se potvrdila hluboká polarizace francouzské společnosti, tedy obrovský problém do budoucna.

Neopomenul okomentovat ani Německo. Zde Zelení zaznamenali velký zisk, 21 procent, a jsou druzí. Sociální demokracie dosáhla na pouhých 16 procent. Zisky AfD s deseti procenty jsou slabší, než se čekalo. Strana ale vítězí v bývalém východním Německu, konkrétně v Braniborsku a Sasku. Příští vládní koalice bude prý patrně CDU-CSU a Zelení. Nebude to ale hned a ještě to potrvá.

Na Slovensku se mladým městským voličům povedlo to, co se nepovedlo v Polsku. Při celkově nejnižší volební účasti v EU právě oni přišli k volbám a vyhráli.

Ne všude v Evropě však tradiční socialisté ztrácejí. „Ve Španělsku slaví skvělý úspěch. Španělští socialisté budou dominovat evropské socialistické frakci,“ píše Macháček.

A nakonec je zde Británie, tady je vítězství brexitové strany Nigela Farage snad ještě drtivější, než se čekalo. „Zvýšily se šance, že se Boris Johnson stane předsedou Konzervativní strany a premiérem, a taktéž se zvýšily šance, že se na konci října odehraje tvrdý brexit,“ říká Macháček s tím, že v opačném případě hrozí, že by brexitová strana mohla zvítězit i ve volbách parlamentních. Otázka prý je, zda budou mít britští poslanci nějaký vliv na obsazení důležitých funkcí v evropských institucích.

„Celkově lze čekat posílení role Evropského parlamentu, protože hledání programových shod bude komplikovanější a živější. Zvláštní je, s jakou lehkostí a samozřejmostí dnes evropský mediální establishment akceptuje skutečnost, že v zemích jako Francie a Británie vítězí v evropských volbách naprosto ostudná stoka a cháska, která si nezadá s partou našeho Tomia Okamury,“ dodal novinář.

Místo toho se prý vyzdvihuje jako hlavní zpráva, že Macron prohrál méně výrazně, než se čekalo, že nacionalisté v Evropě posílili celkově méně, než se čekalo, a že Zelení posílili celkově víc, než se čekalo. „Vítězství nacionalistů a populistů ve Francii a Británii je ale nezměrná a symbolická ostuda – a tu ostudu neomlouvá, že to není poprvé,“ napsal na závěr a zmínil, že pokud si někdo stále myslí, že staré členské země mohou ty nové nějak moralizovat, vést a poučovat, pak ztrácí půdu pod nohama.

• Původní zdroj ZDE