První dotaz se zajímal o názor na islám jako celek. Drtivá většina respondentů (66 procent) uvedla, že je to náboženství, ze kterého mají strach. Druhou nejčastější odpovědí bylo, že jde o náboženství jako každé jiné. Tuto variantu zvolilo 12 procent dotázaných. Devět procent nedokázalo odpovědět. Pět procent má z islámu respekt, ovšem ne strach. A zbylých osm procent sdělilo, že je to náboženství, u kterého bychom měli být více na pozoru.

Klíčovou otázkou šetření se stala tato: Je Váš postoj vůči islámu natolik silný, že by mohl ovlivnit Vaši volbu v krajských volbách na podzim letošního roku? Skoro polovina oslovených potvrdila, že ano, 31 procent pak zastalo opačný postoj. Dvaadvacet procent se nedokázalo přiklonit ani na jednu stranu.

Z těch respondentů, jejichž volba může být ovlivněna migrační krizí, agentura Phoenix research následně vybírala "blízký" subjekt. „Pokud byste uvažovali v souvislosti s krajskými volbami o hnutí či straně, které se vůči migraci a islámu otevřeně vymezuje, kdo by to byl?" Nejvíce se dotazovaní přiklonili k Bloku proti islámu Martina Konvičky (24 procent), následně k hnutí SPD (6 procent) v čele s Tomio Okamurou. Jen o procento méně, což představuje i současný stav preferencí, skončilo hnutí Úsvit - Národní koalice (5 procent). Tři procenta určil výzkum Dělnické straně sociální spravedlnosti (DSSS) a pouhé procento pak Národní demokracii.