Výzkumníci se dali do řeči s lidmi z Prahy, z Jihočeského kraje a z Moravskoslezského kraje, aby obsáhli rozdílné pohledy na život jak u lidí žijících v hlavním městě, tak i jinde v Čechách a na Moravě. Mluvili s lidmi různého věku, s různými stupni dosaženého vzdělání a z různých sociálních vrstev.  

• Na studii upozorňuje Deník N

Ukázalo se, že mezi témata, která českou společnost nerozdělují, patří víra v Boha, potřeba chránit životní prostředí a hrdost na svůj národ. Lidé se také vesměs shodují na tom, že je třeba pečovat o své zdraví, rozvíjet mezilidské vztahy a zachovat si svobodu.

Zásadní problém je však v tom, že se lidé neshodnou, kam by Česko mělo směřovat, neshodnou se na nějaké vizi, jak by Česko mohlo vypadat za 20 let.

„Shodneme se na tom, co společně nechceme. Shodneme se také v tom, že to tu někdy stojí trochu za prdlačku. Ale v tom, kam chceme směřovat, je neshoda,“ poznamenal ředitel společnosti STEM Martin Buchtík.

Tázané je podle výzkumníků možné rozdělit do tří skupiny. Kriticky uvažující občany, pro které je zásadní otázka bezpečí a bezpečnosti, na pozitivně orientované občany, kteří volají po poctivosti a odpovědnosti za vlastní konání, a na lidi středu, pro které je důležité jak bezpečí, tak osobní zodpovědnost.

Lidé, kteří upřednostňují bezpečí, např. upozorňují, že výdobytky svobody si nemohou užít z ekonomických či jiných důvodů. Současně mají často pocit, že členové pozitivně laděné skupiny tuto skutečnost přehlíží. Tito lidé, jelikož mají pocit, že se jim samotným nedaří dobře a potřebují pomoc, nevidí prostor pro to, aby stát pomáhal např. uprchlíkům. Proto je pro ně téma migrace tak zásadní, i když teď částečně ustoupilo.

Občas prý nebylo vůbec snadné některé výroky zařadit.

„Mám zkušenosti s romskými obyvateli. To nikdo nepochopí, kdo je nemá za sousedy. Všechny organizace, které se jich zastávají, je to jen póza, mají z toho zisk samy pro sebe,“ přisuzuje například studie výrok ženě s jinak pozitivním pohledem na svět.