Aktivitou, kterou už mnoho let v tomto čase v Praze zažíváme, začíná pravidelný přehled mediálních zajímavostí. „Prague Pride spočívá v tom, že před veřejností prezentuje sexuální minority, a údajně také v tom, že usiluje o rovnoprávnější postavení těchto menšin ve společnosti. Původní souhrnné označení pro lesby, gaye, bisexuály a transgender osoby, LGBT, se časem rozrostlo na sedm písmen LGBTQIA, zastřešující queer, intersex a asexuální osoby, a zřejmě to u nich nezůstane.

To je celkem jedno, vždyť stejně už prý máme asi 150 pohlaví. Na téma těchto pohlaví se píšou diplomové práce a zcela vážně se diskutuje o tom, že nějaký studentík ve Velké Británii o sobě prohlásil, že se genderově považuje za koně. A když je vyvolán, tak odpověď řehtá. Bizarní je pointa, kdy mu komise, která to zkoumala, dala za pravdu, protože měl své lidské právo cítit se v tu chvíli být koněm,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Hned ale dodává, že to nechce zlehčovat, protože jde o hodně složitou problematiku. „Když se podíváte do ulic v době, kdy se konají tyhle maškarády, tak vidíte lidi, co možná jsou, možná ne, jinak sexuální, možná je to pro ně jenom taková trachtace, možná povyražení, pak spousta muziky, spousta barevnosti, hezké počasí, nějaké to pivko ve stánku. To vše zaobaleno do lidskoprávních frází. No, neberte to, když je vám dvacet, pětadvacet. Samozřejmě tam nejsou jenom lidé, kterým je dvacet, pětadvacet, tam jsou profesionální aktivisté za tyhle tzv. LGBT zájmy. To jsou ti aktivisté, kteří pak prosazují legislativní inovace typu adopce dětí stejnopohlavními páry, typu tzv. manželství pro všechny a tak dál. To je u nás teď docela aktuální. Navíc je to provázeno neobyčejnou mediální kampaní, která je bezvýhradně zaměřena na podporu těchto aktivit,“ podotýká mediální analytik.