Jak již ParlamentníListy.cz informovaly, členy africké delegace, která dorazila do Ruska, byli prezident Zambie Hakainde Hichilema, předseda Africké unie a prezident Komor Azali Assoumani, prezident Senegalské republiky Macky Sall, prezident Jihoafrické republiky Cyril Ramaphosa, předseda vlády Egyptské arabské republiky Mostafa Mabdouli, státní ministr a ředitel kabinetu prezidenta Konžské republiky Florent Ntsiba a zvláštní vyslanec prezidenta Ugandy pro zvláštní povinnosti Ruhakana Rugunda.

Ruský prezident Vladimir Putin k nim v Petrohradě promluvil a ujistil je, že pro Ruskou federaci je rozvíjení vztahů s africkými státy jednou z priorit.

„Chtěl bych zdůraznit, že Rusko maximálně respektuje zásadový postoj afrických států k udržení globální a regionální stability a bezpečnosti, mírovému řešení konfliktů a vytvoření spravedlivějšího modelu mezinárodních vztahů. Podporujeme vaši snahu o provádění nezávislé, suverénní a mírové politiky. Vítáme vyvážený přístup našich afrických přátel k ukrajinské krizi,“ pravil Putin.

Od členů delegace slyšel, že Rusko se vždy snažilo udržovat s africkými státy dobré vztahy, čehož si podle vlastních slov členové delegace velmi váží.

„Vždy jste byl k Africe pozorný a vždy jste nás vyslechl, kdykoli jsme s Vámi hovořili o našich obavách. To svědčí o dobré úrovni vztahů mezi Ruskem a Afrikou. Od prvního summitu se tyto vztahy ještě zlepšily. Brzy se zde v Petrohradě uskuteční druhý rusko-africký summit; bude to v červenci,“ zaznělo z úst prezidenta Senegalu Mackyho Salla. „Pane prezidente, přišli jsme si vás také vyslechnout a říci vám, že Afrika si přeje mír mezi Ruskem a Ukrajinou. Jsme přesvědčeni, že mír je možný prostřednictvím dialogu a kompromisu,“ dodal posléze.

Putin členy africké delegace ujišťoval, že ruská strana je v případě války na Ukrajině připravena konstruktivně debatovat a hledat různá řešení. Zdůraznil však také, že z ruského pohledu všechny současné problémy na Ukrajině započaly Majdanem na počátku roku 2014, který Putin označil za převrat financovaný Západem. Část ukrajinské společnosti však odmítla tento převrat uznat a právě jim Ruská federace od roku 2014 pomáhá, tak to vidí Vladimir Putin.

Jedním dechem dodal, že v této fázi války mohly situaci urovnat tzv. Minské dohody, ale tyto dohody vláda v Kyjevě i Západ z Putinova pohledu pošlapaly.

„Jak se ukázalo, západní země a kyjevské vládní orgány nás prostě vodily za nos, pak prakticky veřejně prohlásily, že naše mírové dohody dodržovat nebudou, a vlastně od toho mírového procesu odstoupily. Teprve poté, přátelé, bylo Rusko nuceno uznat nezávislé státy, které na Ukrajině vznikly a které jsme osm let neuznávali: Luhanskou lidovou republiku a Doněckou lidovou republiku,“ uvedl Putin.

„Měli jsme právo uznat nezávislost těchto oblastí? Učinili jsme tak v plném souladu s Chartou OSN, protože podle příslušných článků Charty OSN měly tyto oblasti právo vyhlásit svou nezávislost. To nám dávalo právo je uznat, což jsme také učinili. Po podpisu Smlouvy o přátelství a spolupráci jsme pak měli právo poskytnout jim pomoc v plném souladu s Chartou OSN. Protože kyjevský režim učinil řadu pokusů o řešení problému za použití zbraní a ve skutečnosti v roce 2014 zahájil vojenské akce za použití letectva, tanků a dělostřelectva proti civilnímu obyvatelstvu. Byl to právě kyjevský režim, kdo tuto válku v roce 2014 vyvolal. A v souladu s článkem 51 Charty OSN jsme měli právo poskytnout jim pomoc s odvoláním na ustanovení o sebeobraně,“ pokračoval Putin.

Konstatoval také, že v rámci obilné dohody, kterou uzavřeli Rusové a Ukrajinci za spolupráce Turecka a OSN bylo vyvezeno 31,7 milionu tun zemědělských produktů, ale do Afriky dorazily jen 3 procenta z tohoto objemu.

„Tyto evropské neokoloniální mocnosti, technicky vzato USA, opět podvedly mezinárodní společenství a africké země v nouzi: Bylo vyvezeno 31,7 milionu tun a pouze tři procenta se dostala do potřebných afrických zemí. Není to podvod? Zvykly si lhát celému světu po staletí a dělají to i dnes. Přitom 38,9 procenta – 12,3 milionu tun – bylo vyvezeno do států EU, 11 procent do Turecka a zbytek do jiných zemí,“ zaznělo z úst Vladimira Putina.

Zdůraznil také, že mezi Ruskem a Ukrajinu proběhlo několik jednání a v rámci těchto jednání byla podepsaná určitá dohoda. V tu chvíli Putin členům africké delegace zamával od stolu papírem, na němž měla tato dohoda údajně být zachycena.

„Návrh smlouvy parafoval vedoucí skupiny vyjednavačů z Kyjeva – podepsal ji. Tady ji máte, tady je. Jmenuje se: Smlouva o trvalé neutralitě a zárukách bezpečnosti Ukrajiny. Konkrétně o těch zárukách, které jste zmínil, vážený příteli, prezidente Jihoafrické republiky. Osmnáct článků. Navíc k ní existují dodatky. Víte – nebudu se tím ani zabývat – týkají se ozbrojených sil a dalších věcí. Je tam napsáno všechno: až po jednotky zbraní a personál ozbrojených sil. Toto je dokument, který byl parafován kyjevskou delegací. Tady je podpis. Ale poté, co jsme stáhli své síly z Kyjeva, jak jsme slíbili, kyjevské úřady tak, jak to jejich páni obvykle dělají, to hodily na smetiště dějin, řekněme to mírně, pokusím se vyhnout jakýmkoli sprostým výrazům. Odmítli to. Kde jsou záruky, že neodstoupí od dalších dohod?“ ptal se Putin.

„Ne my, ale ukrajinské vedení oznámilo, že žádné rozhovory vést nebude. Navíc současný ukrajinský prezident podepsal příslušný dekret, který jakékoli rozhovory zakazuje. Proto chápu vaše obavy, sdílím je a samozřejmě jsme připraveni zvážit jakýkoli váš návrh. Nikdy jsme však rozhovory neodmítli – to ukrajinská strana, dokonce zveřejnila dekret,“ pokračoval ruský prezident.

K údajné dohodě se v Česku vyjádřil např. komunista Jiří Dolejš, který zapochyboval, že by Ukrajina přistoupila na tak nevýhodnou dohodu.

Údajná dohoda z dubna 2022? Fakt by Kyjev kývl na příměří, kterým by Rusku zůstala okupovaná území, a ještě by Ukrajině zakázala spolupracovat se Západem?“ zeptal se Dolejš.

Ekonom Pavel Kohout poznamenal, že Rusové byli nuceni se od Kyjeva stáhnout a Putin to teď jen vydává za gesto dobré vůle.

„Takže Rusáci dostali u Kyjeva na p*del a ten blbeček Putin teď vydává ruský útěk za gesto dobré vůle? Jak velký idiot musí člověk být, aby tomu věřil?“ zeptal se.

Podle agentury Reuters Putin svým vystoupením před africkou delegací v podstatě pohřbil jakékoli africké snahy o co nejrychlejší dosažení míru mezi Ruskem a Ukrajinou.

Mluvčí kremelského pána Dmitrij Peskov sice oznámil, že ruské a africké myšlenky kráčí obdobným směrem, ale africké návrhy jsou v tuto chvíli „jen obtížně realizovatelné“, a to především kvůli tomu, co předvádí Západ a ukrajinské vedení. 

Putinovu vystoupení před africkou delegací se věnovala ruská státní agentura TASS. Africká sekce BBC či africká sekce CNN ale raději věnovaly pozornost jiným tématům než návštěvě africké delegace v Petrohradě. Řeší problémy s nedostatkem vody v Jihoafrické republice, pokračující střety v Súdánu a řadu dalších témat. 

Podle serveru Politico dorazila africká delegace do Petrohradu ve chvíli, kdy napětí mezi Ruskem a Západem houstne.

Na české straně upozornil na Putinovo vystoupení před africkou delegací např. server Novinky.cz a novinář z Deníku N Jan Wirnitzer za to svým kolegům z konkurenční redakce vyčinil.

„Včera to zapadlo, tak se zkusím zeptat znovu – Novinky.cz, není vám hloupé vydávat očividnou ruskou propagandu? Nezlobte se, ale opravdu to budí dojem, že jak Putin řekne, tak to napíšete. Plus teda opření textu o random dezinfo twitterový účet,“ napsal na twitteru.

Článek obsahuje odkaz na video na twitteru, na kterém se Vladimir Putin k údajné dohodě s Ukrajinou vyjadřuje.

!?!?!?Jestli to správně chápu, tak Rusové od Kyjeva na jaře 2022 neutekli, ale podepsali s Ukrajinci tajnou smlouvu o stažení vojsk a jisté odpovědi z ukrajinské strany. Která ovšem nebyla dodržena.
Pak začíná dávat smysl, proč jeden ukrajinský člen delegace byl zabit... pic.twitter.com/96oJD22Hov

— Petr Novák (@PetrNov95968147) June 18, 2023