Jak uvádí server The Local.at, tak v současnosti tvoří obyvatelé hlavního města země narození v zahraničí třetinu populace. Nicméně se očekává, že do roku 2035 se jejich podíl zvýší na více než čtyřicet procent. Ve vídeňských mateřských školkách je situace ještě dramatičtější a němčina není mateřským jazykem pro 58% dětí. Podle dostupných statistik se jen mizivé procento dětí z rodin přistěhovalců navíc dostává v pozdějším věku na gymnázia nebo univerzity.

• Celý text v angličtině je ZDE

Přímo ve Vídni v jednom z provedených průzkumu přiznalo 47,5% školáků, že doma s rodiči nehovoří německy. Rakouský ministr pro integraci Sebastian Kurz hodlá zřídit speciální třídy, jež by navštěvovaly právě pouze ty z dětí, pro které není němčina mateřským jazykem. „Do běžných tříd by se dostaly až poté, co by si osvojily německý jazyk na určité úrovni. Nejde z mé strany o nějaké nouzové řešení, ale nazval bych jej spíš racionálním řešením,“ uvedl lidovecký ministr.

Ze zprávy OECD za loňský rok vyplývá, že Rakousko sice například v roce 2013 investovalo do terciárního vzdělávání 4,5 miliardy eur, ale úroveň gramotnosti je v porovnání s jinými průmyslově vyspělými zeměmi stále neuspokojivá. „Uprchlíci, kteří uspěli se svojí žádostí o azyl v Rakousku, by v případě neochoty navštěvovat kurzy němčiny a hledat si práci mohli přijít o značnou část svých sociálních dávek,“ informuje server The Local.at o přísných podmínkách rakouského azylového systému.

Rakousko od začátku roku skutečně značně zpřísnilo pravidla v oblasti přistěhovalecké politiky. V uplynulém měsíci oznámilo omezení počtu žadatelů o azyl v letošním roce na 37 500. Tento týden pak vedle souhlasu s návrhem států V4 spočívajícím ve výstavbě plotu na makedonsko-řecké hranici oznámila rakouská vláda zavedení přísnějších kontrol na svých hranicích se Slovinskem, Maďarském a Itálií. Ministryně vnitra Johanna Mikl-Leitner informovala o nastavení hranice pro denní příjem žadatelů o azyl na maximálně 3200.