Na úvod Tabery řekl, že jsme ve válce s tzv. Islámským státem, ale zároveň je posledních dvacet šest let v našem regionu i v dějinách lidstva nejbezpečnějším a nejklidnějším obdobím. Například v 70. letech bylo podle Taberyho teroristických útoků více. Nyní se situace v něčem zhoršuje, ale nebezpečnější podle něj je naše obava z neznámého a toho, zda náš klidný čas nekončí. „Pro mě je problematičtější ne to, co dělají vyslanci Islámského státu, ale otázka, kde je potenciál naší pomoci jejich cílům – to znamená, aby nás strach nezavedl k populistům, k omezování svobody a vyvolávání nenávisti ke skupinám obyvatel kvůli jejich barvě kůže nebo tomu, odkud pocházejí. To horší si můžeme udělat my sami,“ řekl k problematice terorismu Erik Tabery.

Martin Šimečka dodal, že nebezpečí Islámského státu a teroristické útoky nejsou tím, v čem by viděl ohrožení civilizace, mnohem větší je ohrožení, které s tím souvisí a je v našich myslích, protože uprchlíci a terorismus jsou důsledkem globalizace. „Nebezpečí vidím spíš v naší civilizaci než v Islámském státu nebo islamismu. Mě mnohem víc než teroristické útoky zneklidňuje představa, že bude v USA zvolen Donald Trump, jakkoli jsou ty útoky hrozné. To by totiž politicky znamenalo, že nejsme schopni obstát ve vzdoru vůči tlaku islámského terorismu. Vnímám problém globalizace – a viděli jsme to i v Británii – i jako to, že je zde velká skupina lidí, kterých jsme si dříve nevšímali a kteří mají pocit, že s globalizací ztrácejí své životní jistoty a budoucnost. Oni dnes ukazují svůj hlas a obávám se, že všechny volby nebudou ani tak o řešeních situace, ale že jsme svědky srážky dvou typů západní společností. Jednu tvoří lidé, kteří mají z globalizace výhody a kteří je využívají, druhou lidé, již mají pocit, že globalizací ztrácí. Je to především o emocích a obávám se, že například v Americe negativní emoce rozhodne volby. Vítězství Donalda Trumpa bude pro náš svět mnohem větší průšvih než všechny teroristické útoky,“ řekl Martin Šimečka.

Trump může zvítězit jen na základě lží

Pokud jde o technologie jako příčinu dnešní úzkosti z toho, co přichází, na první místo Martin Šimečka řadí sociální sítě, protože je to poprvé v dějinách, kdy každý člověk na sociálních sítích dostal svůj hlas a má pocit, že promlouvá ke světu. Lidé nepotřebují tradiční masová média, aby byli celebritami, mají ohlasy a problém je v tom, že sice promlouvají, ale svět běží dál a nikdo si jich příliš nevšímá. Pocit ztráty kontroly lidi rozčiluje a naštvání je hlavní emocí, která dnes mění dějiny. „Problém, kterému čelíme, je v tom, že ve světě se v jakémsi obecném smyslu ztratila pravda. I za studené války šlo o nějakou pravdu, dnes pravda neexistuje v našich myslích. Zastánci Brexitu zvolili vystoupení Velké Británie z EU na základě čistých lží, přiznaných lží a nic se nestalo. Pokud vyhraje Donald Trump, bude to na základě čistých lží. Žijeme ve světě, kde pravda ztrácí svou základnu. Vinou sociálních sítí i celého zmatku politici mohou lhát, pravda není podstatná. Doufám, že je pravdivý odhad, že se s tím naučíme žít a naučíme se rozeznávat pravdu, respektive rozeznávat lež,“ řekl Šimečka.

Debata se také stočila k práci médií. Podle Taberyho by ani nejzarytější stoupenci demokracie neměli v zájmu dobré věci lhát a měli by přemýšlet, jak svou práci dělat srozumitelně, ale tak, aby nebyla arogantní. „Novináři by se nikdy neměli vysmívat nebo zesměšňovat třeba lidi, kteří jsou stoupenci MZ nebo mají strach z uprchlíků. Jde o to přinášet informace a doufat, že je lidé použijí inteligentně,“ uvedl k práci médií Tabery.

Chtějí, abychom zešíleli strachy

V diskusi vystoupil s dotazem i scénárista a dramaturg Jan Gogola st. a vrátil se k tématu uprchlíků a terorismu, když řekl, že migraci považuje skoro za nezvladatelnou, pokud se něco neučiní. Podle Šimečky je počet obětí terorismu nyní stále relativně nízký, ale s každou z nich roste díky moderním komunikačním technologiím hrůza v každém člověku, protože se cítí součástí útoku. „Vybičování emocí je ale právě cílem teroristů. Musíme pochopit, že oni chtějí, abychom zešíleli strachy a postavili se proti přistěhovalcům. Obávám se, že se s tím buď naučíme žít a zvládat to, anebo opevníme Evropu a budeme ty ubožáky střílet na lodích ve Středozemním moři. Ale pak Evropa přestane být Evropou. Máme jen dvě možnosti – buď zůstaneme Evropou anebo se staneme stejnými barbary jako ti, které odsuzujeme. Ta cena bude vysoká, ale volba nikdy nebyla lehká. To jen my jsme dvacet pět let měli pocit, že evropské hodnoty, liberální demokracie a lidská práva jsou zadarmo. Tak to není a nikdy nebude. Přichází situace, kdy za to máme platit, a je otázka, jestli jsme ochotni. Já za sebe ano, i v Německu je ta otázka jasná, Němci říkají, že to zvládnou a že nevěří, že každý uprchlík je terorista, a já s tím bytostně souhlasím. Druhá možnost je zabíjet je a vyhánět. Jiná volba není,“ uvedl Šimečka.

Národní stát je odsouzen k zániku

V souvislosti s Brexitem, ale i obecně, se v Uherském Hradišti probírala i otázka oprávněnosti referend. Podle Martina M. Šimečky by v současném světě referendum nemělo mít místo, v případě Brexitu je situace ještě horší v tom, co referendu předcházelo a co po něm zůstalo. „Ta debata o základní otázce se změnila v nenávistnou zákopovou válku dvou táborů a zanechala ve společnosti jizvy, které se budou hojit velmi dlouho. Problém referend o velkých otázkách je v tom, že se vždycky zvrhnou v něco jiného, než o čem je otázka samotná. A debata je nebezpečná, když může vítězit lež a nenávist, referendum je nebezpečné nejen kvůli možnému výsledku, ale i kvůli té debatě, která společnost rozkládá. Jsem proto odpůrcem referend,“ je přesvědčen Martin Šimečka.

Poslední otázka debaty mířila na problematiku EU a tazatel měl pochyby o tom, jestli je tak složitý systém pro veřejnost vůbec pochopitelný, aby se s ním mohla identifikovat. V tom Šimečka souhlasí s obavou, že riziko rozpadu EU zde je, domnívá se ale, že problém Evropy není v její složitosti a neuchopitelnosti. „Základní teze EU byla, že národní stát jako takový je odsouzen k zániku. Jak se dnes ukazuje, globalizace to potvrzuje. Zakladatelé Evropské unie to věděli a to, že systém je složitý, je samozřejmé. To nevidím jako problém, ten je v tom, zda se s EU občan identifikuje. A identifikace s unií roste, zvlášť u mladé generace, kontinuálně přibývá lidí, kteří se cítí Evropany, a pokud nedojde k válce a rozpadu Evropské unie, budou národní státy zanikat, protože nemají v současném světě místo,“ řekl Šimečka, podle nějž je současná evropská byrokracie velmi efektivní a Brusel v současnosti musí unést i to, že na něj někteří lidé nadávají, jejich identifikace s EU je totiž jen otázka času.

• Další reportáže ČTĚTE ZDE