Stranou veškerého zájmu při honbě za úsporami a při bombastických řečech o rádoby konsolidaci veřejných financí zůstávají zdravotně postižení, kterým je poskytován příspěvek na péči. Ten je od roku 2018 v nezměněné výši určen lidem, kteří potřebují pomoc druhé osoby. Je udělován ve čtyřech stupních. V prvním stupni se vyplácí 880 korun, ve druhém 4 400, ve třetím 12 800 a ve čtvrtém stupni, kde jsou zařazeni lidé už jen ležící, jde o částku 19 200 korun. „Ministerstvo práce a sociálních věcí slíbilo, že bude od července letošního roku platit systém pravidelné valorizace příspěvků na péči v jednotlivých stupních tak, jako je systém valorizace důchodů. To se neuskutečnilo, protože zákon nebyl a stále ještě není připraven k tomu, aby byl projednáván v Poslanecké sněmovně,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR.

Národní rada tedy navrhla poslaneckou iniciativu, a sice zvýšit příspěvky na péči jednorázově o deset procent v jednotlivých stupních, a to vzhledem k inflaci, která byla patnáct procent jen za loňský rok. „Pak jsme navrhli ve druhém stupni zvýšení o dva tisíce korun, protože to je stupeň, kde původně byla v roce 2007 ta částka čtyři tisíce korun. Za těch šestnáct let stoupla o 400 korun. To je ostuda této společnosti,“ zlobí se Václav Krása. Jím vedená organizace má k dispozici stanoviska expertních skupin, která jasně deklarují, že úroveň příspěvků na péči odpovídá 70 až 75 procentům původní hodnoty. „Tudíž je nedostatečná. Jednali jsme o tom s ministrem práce panem Jurečkou, jednali jsme o tom také s ministrem financí panem Stanjurou, ale bohužel oba to odmítli z důvodů ekonomických, že teď nejsou peníze,“ konstatuje předseda NRZP.

Na cizince peníze jsou, na zdravotně postižené nikoli

„Musím říct, že jsem velmi rozzlobený, napsal jsem k tomu i poměrně rozsáhlý článek, v němž poukazuji na to, že na české občany, kteří jsou v obtížné sociální situaci, peníze nejsou. Přitom nejde jen o to, že nebyl valorizován příspěvek na péči, ale ani například úhrady z veřejného zdravotního pojištění na zdravotnické prostředky. Tam také nedošlo k žádné valorizaci. Takže na to peníze nejsou, ale zároveň vydáváme prostředky pro cizí občany v obrovské výši, aniž vůbec rozlišujeme, a to je to důležité, zda ti lidé jsou v sociální potřebnosti. Prostě oni sem jenom přijeli a okamžitě dostali dávky, aniž někdo zkoumal, jestli mají majetek, jaké mají příjmy a podobně. To je zásadní pochybení České republiky a čeští občané na to doplácejí,“ upozorňuje Václav Krása.

Snaží se proto informovat veřejnost, do jakých finančních potíží se lidé se zdravotním postižením dostávají. „Mám příklad paní Rottové, který jsem uveřejnil na svém blogu na Aktuálně. A mám jich poměrně hodně i proto, že jsem vyzval lidi, aby mi své příběhy posílali. Píšou mi o tom, jak jim byl snížen příspěvek na péči třeba z trojky na dvojku a podobně. To jsou konkrétní případy. Nebo ti lidé čekají obrovskou dobu, šest až osm měsíců, než dojde k posouzení jejich zdravotního stavu a než jim je přiznána dávka. Situace je opravdu tristní a já už nemůžu mlčet, protože by si ti občané právem řekli, že jako předseda Národní rady osob se zdravotním postižením pro ně nic nedělám. Tak jsem se rozhodl, že budu říkat konkrétní údaje, konkrétní částky, tak aby si každý o tom udělal svůj obrázek, jaká je poskytována pomoc občanům České republiky a cizím občanům,“ vysvětluje předseda Národní rady.

Mají pečovat o své blízké, a ne žebrat o nějakou dávku

Za pomoc zdravotně postiženým vlastním občanům však premiér poplácán po zádech v Bruselu nebude. „Víme, že kumulovaná inflace od roku 2018, odkdy se příspěvek na péči nezvýšil, je asi 30 procent. Ti lidé nemají potřebnou péči, jsou na tom opravdu velmi špatně. Snaží se získat dávky z pomoci hmotné nouze, tam na nějakou dávku dosáhnou. Ale musejí někde žádat, někdo to posuzuje, je to pro ně martyrium. Mají pečovat o své blízké, a ne běhat po úřadech a žebrat o nějakou dávku. To je prostě ostudné. Proto byl příspěvek na péči zaveden, aby měli konkrétní pomoc, která jim usnadní, aby pečovali o své blízké. To všechno se dnes stává druhotným, protože pomoc je tak nízká, že ti lidé nejsou schopni to vůbec přežít. Nezbývá jim než doufat, že se nám podaří přesvědčit vládu a Parlament, aby příspěvek na péči zvedly,“ přiznává Václav Krása.