V textu uveřejněném na stránkách svého institutu si Klaus postěžoval, že tzv. opoziční smlouva patří k nejvíce démonizovaným ujednáním v české politice. Podle Klause zcela nezaslouženě.

„Tzv. opoziční smlouva – ač se dohoda ODS a ČSSD jmenovala ve skutečnosti úplně jinak – je jednou z nejvíce démonizovaných událostí našeho polistopadového období. Tato smlouva nebyla ničím jiným než písemným zformulováním podmínek podpory menšinové vlády ČSSD stranou, která ve volbách skončila na druhém místě a která se z důvodů velikých názorových rozdílů nemohla stát koaličním partnerem. Došlo k ní v okamžiku politického patu a nemožnosti sestavit standardní většinovou vládu. V tomto smyslu nebyla žádným revolučním řešením. Takových vlád bylo či dokonce je v Evropě více,“ zdůraznil Klaus hned v úvodu svého komentáře.

Tuto smlouvu podle Klausova názoru kritizovala především média, která si ve své krátkozrakosti nedokázala představit, že by taková dohoda mohla kdy být uzavřena. Tak to vidí druhý český prezident.

„Jejich namyšlená pýcha způsobená laciným potleskem liberálního Západu vedla k jejich prohře a k jejich zcela neadekvátní zlobě vůči těm, kteří s touto myšlenkou přišli,“ nešetřil ostrými slovy.

Jediným cílem opoziční smlouvy přitom podle Klause bylo udržet demokracii, což se z Klausova pohledu také podařilo, Až po opoziční smlouvě se o slovo stále důrazněji hlásila postdemokracie, jejíž aktéři v čele s tehdejším prezidentem Václavem Havlem, lidovci a „elitářskou ODA“ dělali všechno pro to, aby poškodili ODS.

Klaus trvá na tom, že přesně toto se v časech opoziční smlouvy dělo a právě díky této smlouvě se prý podařilo udržet standardní demokracii se standardními politickými stranami.