Za to může Václav Klaus. Bývalý eurotajemník Prouza vykládal lidem, jak dopadneme, když nebudeme mít rádi EU

21.03.2018 16:55 | Zprávy

REPORTÁŽ „Slováci jsou na tom dobře. Pokud tam vyhraje ve volbách jakákoliv strana, země zůstane proevropská. To je základ slovenského úspěchu. My stále nevíme, kam chceme patřit, proč tam máme patřit. Pokud si tohle neujasníme, budeme se vždycky plácat na okraji. Jako královna Koloběžka první, jednou nohou vevnitř, jednou nohou ven,“ konstatoval na debatě v Liberci bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. Výrazný český euroskepticismus přičítá Václavu Klausovi. „Byl to geniální politický komunikátor, uměl lidi oslovit a proti němu nikdo nestál na druhé straně, kdo by říkal, no, Václave, ty říkáš, že Evropa je špatná, a já říkám, že je dobrá,“ je přesvědčen.

Za to může Václav Klaus. Bývalý eurotajemník Prouza vykládal lidem, jak dopadneme, když nebudeme mít rádi EU
Foto: vlada.cz
Popisek: Tomáš Prouza

V libereckém Fryčově knihkupectví se v úterý večer popíjela evropská káva. Aneb debatní cyklus Café Evropa dorazil do Liberce. Tady diskutovali Liberečan Jan Šolc, bývalý poradce prezidenta Václava Havla a spoluzakladatel Etického fóra České republiky, a ekonom Tomáš Prouza, bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti. Akci moderoval Martin Vokálek z Institutu pro evropskou politiku Europeum. Nejdříve se přítomní věnovali důvodům rozdělení Československa. „Hlavním byla potřeba slovenské strany konečně najít příležitost se osamostatnit,“ vysvětlil Jan Šolc. „Bylo to vidět už na demonstracích z listopadu 1989. Dominantní byla v Čechách dvě hesla – „Svobodné volby“ – to vidíte na fotkách i na Slovensku. V Čechách bylo ale daleko častější heslo „Zpátky do Evropy“. Na Slovensku daleko více používali výrazy jako „Konečně můžeme sami“. Už tam bylo vidět rozdílné směřování. Češi měli pocit, že mají šanci se vrátit tam, kam vždy patřili, slovenská emoce byla daleko více o tom, že teď konečně nám do toho nikdo nebude mluvit,“ konstatoval Tomáš Prouza. „Navíc transformace, která přišla, byla výrazně těžší pro slovenskou část federace. Byla zemědělštější, bylo tam více těžkého, zbrojního průmyslu, který se zavíral. Dopady byly mnohem jednostrannější na tu chudší část. Logicky tam pak byla živná půda pro ty, kteří říkali: ‚Bez Čechů bychom se měli líp, nikdo nám nebude diktovat.‘ Což známe i dnes v evropských debatách,“ doplnil.

Češi Slovákům pomohli, dnes naopak se oni nás snaží vtahovat zpátky do hry

Slovensku v té době reálně hrozila izolace. „Slovensku hodně pomohl Visegrád. Polsko-česko-maďarský tlak – pojďme to udělat všichni dohromady. Slováci měli tehdy pocit, že nemusejí moc spěchat. Když jsme se připravovali na vstup do Schengenu, Slováci byli proti nám, Polákům i Maďarům velmi pozadu v technickém zabezpečení hranic,“ zavzpomínal Prouza. Začalo podle něj hrozit, že nebudou Slováci do Schengenu vpuštěni. „Češi začali na poslední chvíli řešit, že budou muset opevněnou schengenskou hranici stavět na česko-slovenské hranici. Tehdy padlo rozumné české rozhodnutí – neinvestujme do česko-slovenské hranice, ale do Slovenska. Pomožme Slovákům udělat bezpečnostní opatření na východě. Tehdy jsme do toho Slováky trošku dotlačili. Oni nám to dneska velmi hezky vracejí. Když se podíváme na dnešní stav evropské integrace, tak se snaží nás vtahovat zpátky do hry,“ sdělil. Tomáš Prouza připomněl, že po vstupu do Unie se naplnilo i druhé české listopadové heslo. „Není tu už nic dalšího. Kdežto Slováci chtěli samostatný stát, aby byl úspěšný, měli řadu dalších věcí. Problémy, které teď u nás jsou, vyplývají z toho, že nemáme žádný další sen. Slováci ho měli: budování státu, být víc vidět, začít fungovat. Slováci i v zahraniční politice jsou v posledních letech výrazně aktivnější, budují svůj národní příběh,“ domníval se.

„Co by se stalo, kdyby k rozdělení nedošlo, hrozila by nějaká obdoba Jugoslávie?“ zeptal se moderátor. „Nevěřím tomu, že by Češi a Slováci na sebe stříleli. Došlo by k pěti deseti letům stagnace, na federální úrovni by nešlo udělat vlastně vůbec nic. Bylo by to o neustálých sporech a v té chvíli by nám ten vlak ujel. Chystali jsme se na vstup do NATO, do EU. A speciálně vstup do Evropské unie vyžadoval spoustu nové legislativy, Plno věcí přestavět. Pokud by byla zablokovaná federální úroveň, tak by se mohlo stát, že Poláci i Maďaři by do Unie vstoupili, a my ne, možná že až pak o pět let později,“ odpověděl Prouza. „Dělení však bylo dobré a je dnes dávané za vzor. A naše vztahy jsou teď se Slováky výborné. Takže to nakonec dopadlo dobře,“ konstatoval k tématu rozdělení společného státu Jan Šolc. Prouza připomněl proces přijímání eura na Slovensku. „Rozhodli se, že je to ve slovenském národním zájmu. Celá slovenská politická scéna se dohodla, že z tohoto důvodu tento fakt nebude ve volební kampani zpochybňovat. To je věc v Čechách naprosto nereálná, tady se nikdo takto nedokáže dohodnout. Slováci začínali z horšího základu a v menším, aspoň je to někdy dokázalo stmelit. My jsme pomalejší a řadu věcí nedokážeme dotáhnout,“ povzdechl si Tomáš Prouza.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Oldřich Szaban

Mgr. Jana Pastuchová byl položen dotaz

Obezita u dětí

Dobrý den, jestli vás chápu dobře, nejste zastánkyně změny stravování dětí ve školách. Zajímalo by mě, jak byste vy a ANO přistupovali k problému, že je čím dál víc obézních dětí? Nebo byste to vůbec neřešili a nechali to primárně na rodičích?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Jsem zhnusen.“ Ale ne z chování řidiče. Šéf odborové rady k Ukrajincům vyhozeným z tramvaje

15:45 „Jsem zhnusen.“ Ale ne z chování řidiče. Šéf odborové rady k Ukrajincům vyhozeným z tramvaje

Incident v tramvaji číslo 7 skončil rozvázáním pracovního poměru s řidičem, který chtěl z přepravy v…