Připomíná, že Voroněnkov vystudoval Vojenskou akademii a práva, pracoval ve Vojenské prokuratuře a u Vrchního soudu, stíhal korupci příslušníků FSB, v Dumě zasedal v bezpečnostním a protikorupčním výboru, měl titul profesora na právnické fakultě. Na druhé straně existovalo vážné podezření o jeho spojení s podsvětím a zapojení do obchodu s drogami. Sám vyprávěl, že v roce 2007 na něho byl v centru Moskvy spáchán ozbrojený útok, který přežil jen díky 12 operacím. Možná kvůli tomu oba manželé ještě na konci roku 2016 emigrovali na Ukrajinu. Denis prakticky ihned dostal ukrajinské občanství a záhy veřejně ostře vystupoval proti své bývalé vlasti a jejímu vedení, píše Bašta.

• Celý text je ZDE.

Voroněnkov podle něj začal také spolupracovat s ukrajinskou Vojenskou prokuraturou. Vypovídal o okolnostech útěku Viktora Janukovyče do Ruska v roce 2014. Údajně právě Voroněnkova výpověď v únoru letošního roku vedla k zahájení trestního stíhání bývalého prezidenta za vlastizradu.

Tento čtvrtek 23. března si v centru Kyjeva v jednom z nejluxusnějších hotelů domluvil schůzku s dalším ruským bývalým poslancem a známým opozičníkem, Iljou Ponomarjovem. Když se jej nedočkal, vyšel ven společně se svým tělesným strážcem z ukrajinského ministerstva vnitra. Tam jej třemi ranami do hrudi zastřelil nájemný vrah, který zranil člena ochranky, jemuž se povedlo úspěšně palbu opětovat. Útočník pak v nemocnici zemřel, píše dále Bašta.

Ukrajinským politikům i úřadům je od samého počátku vše jasné – Voroněnkova zavraždily ruské tajné služby stejně jako Litviněnka nebo Borise Němcova. Ukrajinští politici se hádají jen o to, zda vražda nese rukopis GRU (vojenské rozvědky) či FSB (civilní kontrarozvědky). Osoba pachatele však nevylučuje ani jiné verze.

Pavel Paršov (28) pocházel z Dněpropetrovska, měl přezdívku Boxer a původně pracoval jako ozbrojený doprovod peněžních zásilek. Brzo se zapojil do praní špinavých peněz a od roku 2013 za to byl trestně stíhán. Dodnes je na stránkách ministerstva vnitra na oficiálním seznamu hledaných osob, které se vyhýbají trestnímu stíhání a skrývají se. To ovšem nijak nebránilo tomu, aby byl 13 měsíců členem dobrovolnického praporu Donbas na frontové linii pod Mariupolem. Předtím údajně působil v praporu Azov.

Podle poradce MV Heraščenka však byl Paršov absolventem ruského kurzu pro diverzanty a byl poslán na Ukrajinu, aby se jako řadový vojín vetřel do Národní gardy. Vraždu Denise Voroněnkova ukrajinští politici považují za součást ruské agrese a dávají ji do souvislosti s výbuchy v muničním skladu u Charkova. Možné to je, ale docela dobře si vzpomínám, že v letech před válkou na Donbasu výbuchy muničních skladů vždy na Ukrajině doprovázely začátek jara, podotýká Bašta s tím, že začátek jara je totiž spojen s vypalováním loňské trávy a celkem pravidelně to mělo tento nečekaný důsledek. Stačí zalistovat ve starých novinách z přelomu března a dubna.

Bašta proto příliš nedoufá, že se někdy o vraždě Denisa Voroněnkova dozvíme pravdu. Vyšetřování, které okázale upřednostňuje jedinou možnou verzi, ji obvykle nepřinese, podotýká. „Proto tento případ berme jako působivou ilustraci poměrů v Rusku a na Ukrajině,“ dodává Bašta.