Útok na trubky plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 se odehrál severovýchodně od dánského ostrova Bornholm, padesát metrů pod hladinou moře. Ludvík je přesvědčen, že v těch místech je moře mělké, a tak žádná klasická ponorka se tam podle něj nedostane.

„Nevypadá to ani na nějaký diverzní člun, ze kterého by skákali maskovaní Jamesové Bondové, spíš to podle mého názoru vypadá na akci miniponorky. Třeba z nedalekého Kaliningradu, kde má Rusko ponorkovou základnu. Je to jediné místo, odkud by bylo možné takovou miniponorku vyslat. Ukrajina něčím takovým v dosahu nedisponuje,“ poznamenal Ludvík a dodal, že je přesvědčen, že za výbuchy je Rusko. 

„Těžko to mohl být klasický terorismus, musela to být spíš vojenská akce. Naplánovaná věc,“ zmínil Ludvík. Podle jeho slov by zkrátka mohlo být pro Rusy Nord Stream jednodušší poškodit a odvést pozornost jinam – protože v současné době by pozastavený Nord Stream nemohl být uveden kvůli velké havárii ve Vyborgu do provozu.

„Nepochybuji, že se u toho poškození najde nějaký francouzský klíč, na kterém bude značka ukrajinského výrobce. Rusové by si takto vyřešili i další věc a tou je otázka dodávek pro Evropu,“ sdělil. 

Poškození obou plynovodů pak podle jeho slov opravit lze – ale jednalo by se o složitou akci a na dlouho. „Začalo by se asi nejdřív příští rok na jaře. Nejprve musíte detailně zmapovat rozsah poškození, pokud to byly opravdu tak velké výbuchy, jak se uvádí, tak budou kusy trubek rozházené po dně,“ zmínil Ludvík, jenž se domnívá, že opravovat Nord Strem 1 a 2 nemá smysl. 

Ludvík působil v minulosti nejen ve společnosti Transgas, ale také mimo jiné na generálním ředitelství Českých plynárenských podniků. Počátkem 90. let působil na federálním Ministerstvu hospodářství, následně byl také předsedou dozorčí rady společnosti Pražská plynárenská. 

Před nedávnem pak Ludvík na svém LinkedInu radil, co je třeba v současné době udělat. Apeloval na uzavření unijní dohody o společném řízení evropské soustavy dálkových plynovodů či na zpracování rekonfiguračního provozního režimu evropské plynárenské soustavy. A co navrhuje dále? „Zrušit energetickou burzu v Lipsku a nahradit ji obdobným subjektem, kam by nemělo Rusko ani zprostředkovaný přístup (současné šílené ceny plynu vznikají právě na této burze; vzhledem k tomu, že ceny se zcela oddělily od jejich ekonomické podstaty a jejich zvýšení je důsledkem ruských manipulací, měla by EU preferovat společný institucionální nákup plynu od dodavatelů. Takový subjekt – s ohledem na rozsah nákupu – by měl násobně vyšší tržní sílu než jednotlivé členské země),“ zmínil Ludvík.